Bahrajn


BRN
Bahrajnský stát
695 km²
531 000 obyvatel
OSN, AL, GCC, OAPEC


Emirát Bahrajn, skupina ostrovů v Perském zálivu, vyhlásil 14. srpna 1971 nezávislost na Velké Británii. V r. 1975 rozpustil šejk Chalífa ibn Salmán Ál Chalífa parlament a od té doby vládne jako autokratický kníže se svým početným příbuzenstvem, které tvoří vládu. Bahrajnské ostrovy (Bahrajn a několik ostrovů u pobřeží Kataru) byly osídleny už v dávné minulosti (od 3. tis, př. Kr.) a byly důležitým překladištěm zboží v obchodu mezi Babylonií a povodím řeky Indus. V 7. stol. n. l. Bahrajn dobyli Arabové, v r. 1515-1602 byl pod portugalskou nadvládou a v období r. 1602-1782 (s několika přestávkami) pod nadvládou perskou. Dynastie Ál Chalífa, která se v r. 1783 dostala v Bahrajnu k moci, byla v 19. století nucena v zájmu zachování nezávislosti na sousedních zemích hledat oporu ve Velké Británii. Bahrajn se r. 1867 stal britským protektorátem. V r. 1932 se začala těžit ropa. Do r. 1958 byl Bahrajn sídlem britského rezidenta v Perském zálivu a nejdůležitější základnou v celé oblasti zálivu. Po vyhlášení nezávislosti stáhla Velká Británie z emirátu svá vojska a podepsala s Bahrajnem smlouvu o přátelství, která však neobsahuje žádné obranné závazky. V r. 1971 vstoupil Bahrajn do Arabské ligy. Když se Národní shromáždění, zvolené dva roky předtím, zdráhalo schválit vládou předložený zákon o bezpečnosti, bylo 27. srpna 1975 rozpuštěno. Od té doby vládne bez parlamentu šejk Ál Chalífa, který je ve své funkci už od r. 1970. V prosinci 1981 došlo k pokusu o státní převrat. R. 1991 byla podepsána dohoda o vojenské spolupráci s USA. Kromě vývozu ropy vděčí Bahrajn za významné hospodářské postavení především své roli důležitého mezinárodního finančního centra Blízkého východu. Hlavní město: Manáma (138 800 obyvatel)
Úřední řeč: arabština
Náboženství: muslimské (91%), křesťanské (4%)
Státní zřízení: emirát
Hlava státu: Ísa ibn Salmán al-Chalífa
Předseda vlády: Chalífa ibn Salmán al-Chalífa
Měna: bahrajnský dinár = 10 000 filů


Území: Bahrajn.