Bělorusko

Bělorusko



BLR
Běloruská republika
207 600 km²
10,3 mil. obyvatel
OSN, SNS, OBSE


27. července 1990 Nejvyšší sovět Běloruské sovětské socialistické republiky schválil deklaraci o státní suverenitě republiky a zakotvil nadřazenost republikových zákonů nad zákony celosvazovými. 25. srpna 1991 vyhlásil nezávislost republiky. V 9. -12. stol. byla zdejší drobná knížectví vazaly Kyjevské Rusi a rozšířilo se zde křesťanství. Po rozpadu Kyjevské Rusi se rozdrobená běloruská knížectví stala součástí Litevského velkoknížectví a od r. 1669 polsko-litevského státu. Při dělení Polska se Bělorusko dostalo pod nadvládu Ruska. R. 1812 na jeho území probíhaly boje proti vládním vojskům. Zrušení nevolnictví r. 1861 přineslo oživení zemědělské výroby a zakládání průmyslových podniků, např. na zpracování dřeva, skláren apod. S rozvojem průmyslu došlo k rozvoji dělnického hnutí. Za první světové války byla západní část Běloruska připojena k Litvě a obsazena německou armádou. V srpnu 1917 došlo k ustavení běloruské Rady, která požadovala vytvoření samostatného státu Bílá Rus a v prosinci 1917 pak byl vytvořen parlament (Běloruská hromada). Počátkem r. 1918 byly některé oblasti státu obsazeny německými jednotkami. 1.ledna 1919 byla vyhlášena Běloruská sovětská socialistická republika, která se v únoru 1919 spojila do federativního svazku s RSFSR. V letech 1919 až 1920 bylo Bělorusko zasaženo polsko-sovětskou válkou, v jejímž důsledku se západní Bělorusko stalo součástí Polska. Východní část se r.1922 stala součástí Sovětského svazu a politický a hospodářský vývoj země odpovídal vývoji v Sovětském svazu v období stalinismu.
Na vývoj Běloruska měly zásadní vliv důsledky tajného dodatku smlouvy o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem z 23. Srpna 1939. Podle dohody z 28. září 1939 si oba státy rozdělily východní část Polska a území obývané většinou Bělorusy a Ukrajinci bylo připojeno k Běloruské sovětské socialistické republice. V období druhé světové války bylo Bělorusko okupováno německou armádou, což vedlo k rozsáhlému partyzánskému hnutí. V důsledku války bylo zničeno 70% obytných budov a na tisíc průmyslových podniků. Po válce bylo západní Bělorusko připojeno k Běloruské sovětské socialistické republice (kromě okolí Bialystoku, které bylo vráceno Polsku, a obyvatel polské národnosti, kteří byli přestěhováni do Polska). Bělorusko patřilo mezi zakládající členy OSN.

R.1978 byla přijata nová ústava.
Změny politického režimu v SSSR se projevily v možnosti kandidatury více kandidátů ve volbách do Nejvyššího sovětu Běloruské sovětské socialistické republiky 4. Března 1990. V květnu 1990 byl předsedou Nejvyššího sovětu Běloruské sovětské socialistické republiky zvolen Nikolaj Dementej. V červenci 1990 byla zrušena vedoucí úloha komunistické strany a 27. července 1990 schválil Nejvyšší sovět deklaraci o státní suverenitě republiky.
V dubnu 1991 v důsledku všeobecného zvýšení cen propukly v zemi stávky za zvýšení mezd, ale i za odstoupení prezidenta Gorbačova. Po pokusu o vojenský puč v srpnu 1991 vyhlásil 25.srpna 1991 Nejvyšší sovět BSSR nezávislost státu. V září 1991 došlo ke změně názvu státu na Běloruskou republiku a 8.prosince 1991 iniciovalo Bělorusko společně s Ruskou federací a Ukrajinou vznik Společenství nezávislých států. 10.července 1994 byl prezidentem Běloruska zvolen A.Lukašenko, bývalý předseda kolchozu a politruk vojsk KGB. Na prezidentův pokyn bylo zastaveno vydávání osmi listů kritizujících jeho politiku. Je horlivým zastáncem co nejtěsnějšího spojení s Ruskem, což vzbuzuje obavy a protesty většiny občanů. Demonstrace však bývají tvrdě potlačovány.

Hlavní město: Minsk (1 633 000 obyvatel)
Úřední řeč: běloruština
Náboženství: pravoslavné ( většina obyv.)
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Alexandr Lukašenko
Předseda vlády: Sergej Ling
Měna: běloruský rubl = 100 kopejek


Území: Bělorusko.