Bosna a Hercegovina


BIH
Republika Bosny a Hercegoviny
51 129 km²
4,4 mil. obyvatel
OSN, OBSE


Nezávislost Bosny a Hercegoviny na Jugoslávii byla vyhlášena 3. března 1992 na základě referenda, ve kterém se pro ni vyslovilo 63% oprávněných voličů. Území dnešní Bosny a Hercegoviny bylo osídleno již ve 2. tisíciletí př. Kr. ilyrskými kmeny, ve 2. stol. n. l. bylo součástí římské provincie Illyricum. Slovanské kmeny se zde usazovaly v 6. až 7. stol. Ve 12. -14. stol. se na území Bosny zformovalo feudální knížectví, r. 1377 vyhlášené za království, které se po půlstoletí existence rozpadlo. Hercegovina se osamostatnila r. 1448. V druhé polovině 15. stol. byly oba státy, jejichž dějiny se vzájemně prolínaly, dobyty osmanskými Turky. R. 1583 vznikl spojením Bosny a Hercegoviny bosenský pašalík Osmanské říše. V polovině 19. stol. došlo k rozvoji národně osvobozeneckého hnutí, které vyvrcholilo povstáním v Bosně v letech 1875-1876. R. 1878 se země na základě rozhodnutí berlínského kongresu dostala pod správu Rakousko-Uherska, jehož součástí byla až do r. 1918. 30. října 1918 Národní rada Bosny a Hercegoviny schválila připojení k Srbsku a společně s ním se l. prosince 1918 stala součástí nového státu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Bosna a Hercegovina se mezi dvěma světovými válkami vyvíjela jako součást tohoto státu, který od r. 1929 nesl název Jugoslávie. V období druhé světové války byla Bosna a Hercegovina podřízena Chorvatsku, ve kterém moc převzali ustašovci. Na území těchto států se rozvíjelo partyzánské hnutí. Osvobození se dočkaly až v posledních fázích války, v květnu 1945. V letech 1945-1990 se Bosna a Hercegovina rozvíjely jako součást Federativní lidové republiky Jugoslávie a od r. 1963 Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Neúspěch jugoslávského pokusu o vybudování socialismu a po řadu let neřešené vnitrostátní problémy vedly k hluboké hospodářské a politické krizi. V případě Bosny a Hercegoviny se jedná o obzvlášť palčivý národnostní problém kombinovaný s konfliktem náboženským. V republice žijí Srbové a Chorvati vyznávající muslimské a křesťanské náboženství. Bosna a Hercegovina se prohlásila za svrchovaný a demokratický stát v červenci 1990 poté, kdy byly schváleny změny ústavy, které umožnily konání prvních svobodných voleb za účasti několika politických stran (listopad a prosinec 1990). Ve volbách zvítězily národní strany jednotlivých národností žijících na území republiky.