Brazílie


BR
Brazilská republika
8 511 965 km²
160 mil. obyvatel (odhad 1994)
OSN, ALADI, OAS, SELA


Bývalé portugalské vicekrálovství Brazílie vyhlásilo 7. září 1822 nezávislost a stalo se monarchií ( císařstvím ), 15. listopadu 1889 pak republikou. Archeologické nálezy svědčí o tom, že ve vnitrozemí Brazílie sídlili lidé již r. 8000 před Kr. Pozdější nálezy nasvědčují, že vývoj země probíhal ve dvou oddělených oblastech - v amazonské pánvi na severu země a ve vnitrozemské oblasti na jihu. Zatímco vývoj jižní oblasti probíhal bez větších vlivů, na severu se projevují vlivy sousedních zemí. Objevení Brazílie

Prvním Evropanem, jenž dosáhl brazilských břehů, byl Španěl Vincente Yanez Pinzón. V dubnu 1500 pak připlula k břehům Brazílie druhá portugalská flotila v čele s Pedrem Alvárezem Cabralem. Portugalsko si činilo na brazilské území nárok na základě tordesillaské smlouvy a nic na tom neměnila ani skutečnost, že prvním Evropanem, jenž v letech 1541-1542 probádal oblast Amazonky, byl Španěl Francisco de Orellana. Protože v oblastech osídlených Portugalci se nenašlo žádné zlato, soustředila se pozornost na těžbu dřeva. R. 1500 rozdělil portugalský král Jan koloniální území na dědičná léna. Zakladatel Sao Vincente Martin Alfonso de Sousa dal ve východní přímořské oblasti vysadit plantáže cukrové třtiny. R. 1549 připlul do Brazílie první generální guvernér Tomé de Sousa, jenž založil rezidenční město Bahía. Koncem 16. stol. se různé evropské země pokoušely získat Brazílii od Portugalců, zatímco Britům a Francouzům se to nepodařilo, Holanďané byli úspěšní. V letech 1624-1654 dobyli Pernambuco, ležící na severovýchodě země, jehož poslední bašta Racife padla až po devítiletém obléhání. S výjimkou Sao Paula a oblastí na jihu Brazílie, osídlených jezuity, byly až do r. 1650 známy jen pobřežní oblasti. Když však konečně výpravy pronikly i do vnitrozemí, narazily na vytoužená naleziště zlata a diamantů u Rio Granda (1693), Ouro Preta (1698) a Sabary (1699). Nálezy vzácných kovů vedly k rychlému osidlování pralesa a vyhnání tamějších indiánü. Těžba a export drahých kovů přinesly zemi obrovské zisky. R. 1763 se stal významný exportní přístav Rio de Janeiro novým hlavním městem kolonie. Brazilské hospodářství té doby bylo založeno na práci otroků. Když se ukázalo, že původní indiánské obyvatelstvo nestačí na těžkou práci na plantážích či v dolech, začali do Brazílie dovážet černé otroky z Afriky.