Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Bulharsko
Dátum pridania: | 27.12.2001 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | robo13 | ||
Jazyk: | Počet slov: | 1 008 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 4.1 |
Priemerná známka: | 2.98 | Rýchle čítanie: | 6m 50s |
Pomalé čítanie: | 10m 15s |
listopadu 1945 získala Vlastenecká fronta většinu. Po referendu byla 15. září 1946 vyhlášena Bulharská lidová republika, prvním ministerským předsedou se stal Dimitrov. Po přijetí socialistické ústavy 4. prosince 1947 se v rámci dvouletého (1947 až 1948) a prvního pětiletého plánu (1949 až 1953) začalo se znárodňováním hospodářství, kolektivizací zemědělství a zaváděním plánovaného řízení ekonomiky. Podle pařížského míru (1947) si ponechalo Bulharsko své hranice z roku 1941 a byly mu odpuštěny reparace. Bulharsko se stalo členem komunistických sdružení - RVHP (1949), Varšavské smlouvy (1955) - a sledovalo politiku úzké spolupráce se Sovětským svazem. Vedoucí silou v zemi byla Komunistická strana Bulharska s Bulharským svazem rolníků a s jinými masovými organizacemi sjednocenými ve Vlastenecké frontě. Od roku 1954 stál v čele Komunistické strany Bulharska Todor Živkov, který byl (1962 až 1971) i ministerským předsedou a od změny ústavy v červenci 1971 prezidentem. Odvolávaje se na sovětskou perestrojku proklamoval Živkov politické a hospodářské reformy, ve skutečnosti však pokračoval v neostalinské politice. Podobně jako v ostatních zemích střední a jihovýchodní Evropy vedla i v Bulharsku nespokojenost obyvatel na podzim 1989 k masovým demonstracím. Sílící demokratická opozice přinutila Komunistickou stranu Bulharska dobrovolně se vzdát své vedoucí úlohy. Živkov musel odstoupit a byl postaven před soud. V čele přeměn stál reformní komunista Petar Mladenov. Začaly vznikat další politické strany. V červnu 1990 se uskutečnily první svobodné volby, které vyhrála Bulharská socialistická strana (dříve Bulharská komunistická strana). Po vlně stávek Mladenov rezignoval a prezidentem se stal l. srpna 1990 předseda Svazu demokratických sil Želju Želev. V červnu 1991 se patnáct nejdůležitějších stran a organizací dohodlo o postupu změn politického a hospodářského systému země a současně byla podepsána dohoda o zachování sociálního smíru. Nespokojenost, stávky a demonstrace byly příčinou častého střídání předsedů bulharské vlády. V předčasných parlamentních volbách 18. prosince 1994 získala nejvíce (43,5%) hlasů Bulharská socialistická strana. V Bulharsku začal přechod k tržnímu hospodářství. Hlavní město: Sofie (1,221 mil. obyvatel)
Úřední řeč: bulharština
Náboženství: bez vyznání 60%, ortodoxní, muslimské
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Petar Stojanov (od 23.1. 1997)
Předseda vlády.: Ivan Kostov (od 19.5. 1997)
Měna: leva = 100 stotinek
Území: Bulharsko.