1839 přísný zákaz užívat opium a vyslal do Kantonu komisaře, který v něm nechal zničit 1000 tun opia nacházejícího se ve vlastnictví britských obchodníků. Britové na tento čin odpověděli ostřelováním čínských přístavů a přinutili Čínu r. 1842 podepsat nankingskou smlouvu. Kromě značného odškodnění dosáhli Britové i otevření pěti smlouvou určených přístavů a stanovení pevných obchodních tarifů. Nankingská smlouva byla první z celé série pro Čínu nevýhodných smluv, kterými si evropské mocnosti postupně zajišťovaly odstoupení čínského území a obchodní privilegia. R. 1856-1860 došlo opět k ozbrojeným konfliktům. Tiencinskou (1858) a pekingskou (1860) smlouvou si Evropané vymohli další výhody. Rusko získalo na základě ajgunské smlouvy (1858) celou oblast na sever a východ od řeky Ussuri. R. 1876 se začalo rozpínat Japonsko, r. 1885 si zajistilo hegemonii nad Koreou a ve válce r. 1894 až 1895 nad Tchaj-wanem (Formózou). R. 1850 vypuklo největší selské povstání v dějinách Číny. V tchajpchingském povstání se proti hospodářským a sociálním poměrům a hlavně proti vykořisťování vzbouřilo kolem milionů sedláků. Na území hlavního města Nanking, které bylo kontrolováno, byl zrušen obchod s opiem. Evropané, kteří si zpočátku v selské válce zachovávali neutrální postoj, zasáhli nakonec do bojů na straně císařské vlády a povstání bylo r. 1864 potlačeno. R. 1899 vypuklo v Šan-tungu tzv. boxerské povstání, které bylo zpočátku namířeno proti zahraničním misionářům. V Pekingu byl 20. června zavražděn německý vyslanec baron Klemens von Ketteler. Čína vypověděla zahraničním mocnostem válku. Boxeři, podporovaní Cch'-si, vdovou po císaři, zaútočili na vyslaneckou čtvrť Pekingu. Na podzim r. 1900 vnikly do Pekingu jednotky osmi států a povstání potlačily. V tzv. boxerském protokolu r. 1901 musela Čína souhlasit s vysokými vojenskými reparacemi a dalšími privilegii pro cizince. R. 1892 založil lékař dr. Sunjatsen v exilu společnost pro obrození Číny (Sing čung-chuej). R. 1905 proklamoval své tři národní principy (nacionalismus, demokracii a blahobyt lidu) a stal se ústřední postavou opozice. Císařský dvůr, kde r. 1908 nastoupil na trůn teprve dvouletý princ Pchu I. zavedl řadu reforem v oblasti správy státu. Pokus zestátnit železnice a pokrýt tak další zahraniční půjčky vedl k vypuknutí revoluce 10. října 1911. Z Wu-chanu se rozšířily nepokoje do mnoha částí země. Revolucionáři pod vedením Sunjatsena vytvořili v Nankingu vládu. Pchu I. se 12. února oficiálně vzdal svého titulu. Od císařství k republice
Na místo Sunjatsena, který se chtěl vyhnout hrozící krvavé občanské válce, nastoupil velitel císařské armády Jüan Š´-kchaj.