Dominikánská republika

Dominikánská republika





DOM
Dominikánská republika
48 442 km²
7,6 mil. obyvatel
OSN, OAS, SELA


Východní část karibského ostrova Hispaniola se 27. února 1844 jako Dominikánská republika odtrhla od Haiti. Hispaniola byla osídlena pravděpodobně už roku 5000-2500 př. n. l. Okolo roku 700 přišli na ostrov přes Malé Antily indiáni Arakové, kteří na ostrově začali pěstovat plodiny, především maniok. Z jejich kultury se vyvinula kultura Tainů s mocnými náčelníky, s vymezeným územním členěním a pevnou sociální hierarchií. Kolonizace a nezávislost
Ostrov objevil Kryštof Kolumbus roku 1492. Už v následujícím roce ho začali osídlovat Evropané, kteří domorodé obyvatelstvo téměř vyhubili a nahradili ho černošskými otroky. Roku 1697 připadla Francii západní část ostrova (Haiti) a roku 1795 i východní část. Roku 1808 vyhnali španělsky hovořící kreolové Francouze ze své části ostrova. Roku 1821 Haiťané při povstání proti Španělům znovu obsadili území Dominikánské republiky, roku 1844 však následovalo vyhlášení nezávislosti. V letech 1861-1865 patřila republika opět Španělsku. Po opětovném získání nezávislosti trpěla zem politickou nestabilitou a neustále se opakovaly krize. Vzrůstal vliv USA, které si půjčkou 20 mil. dolarů zabezpečily dozor nad celní politikou a v letech 1907-1940 i kontrolu nad státními financemi. Roku 1916 obsadily republiku americké jednotky, které byly staženy v roce 1924. Trujillova diktatura
Roku 1930 převzal po převratu moc Rafael Leonidas Trujillo y Molina, hlavní velitel armády, která byla vycvičena v USA. Trujillovci vládli v Dominikánské republice až do roku 1962, zavedli režim teroru a zemi vykořisťovali. Trujillo se stal jedním z nejbohatších mužů světa. Spojené státy, které ho podporovaly, se od diktátora odvrátily až po mohutných protestech ostatních latinskoamerických zemí. I když Rafael Leonidas Trujillo odevzdal moc už roku 1952 svému bratrovi Hectorovi, trvalo dalších dvacet let, než se znovu uskutečnily svobodné volby. Po zavraždění Rafaela Leonida Trujilla 30. května 1961 vypukla občanská válka a uskutečnil se převrat. Trujillovský klan musel zem opustit a byly vypsány volby. Ve volbách zvítězil kandidát levicově orientované Dominikánské revoluční strany (Partido Revolucionario Dominicano) Juan Bosch. Občanská válka a demokratizace
Juan Bosch byl vojenským pučem v září 1963 sesazen, ale i jeho nástupce Reid Cabral, který stál v čele vojenské junty, byl po povstání Boschových přívrženců 24. dubna 1965 svržen.

Od 28. dubna 1965 intervenovala v Dominikánské republice americká armáda doplněná o jednotky dalších jihoamerických států a 19. května se těmto jednotkám podařilo dosáhnout příměří. V nových volbách v červnu 1966 získal většinu hlasů konzervativec Joaquin Balaguer. Prosadil se i ve volbách roku 1970, když Boschova strana vyzvala obyvatelstvo k bojkotu voleb. Příčinou Balaguerova zvolení byla změna v ústavě, kterou sám prosadil a která umožňovala opětovné zvolení prezidenta po čtyřletém funkčním období. Roku 1974 byl Balaguer zvolen prezidentem na další období. Roku 1978 vyhrála volby opoziční Dominikánská revoluční strana, prezidentem se stal Antonio Guzmán. Ve volbách roku 1982 nominovala Dominikánská revoluční strana levicově orientovaného Salvadora Jorgeho Blanka, který nastoupil do funkce prezidenta v srpnu 1982. Ve volbách v květnu 1990 byl opět zvolen Joaquin Balaguer. Hlavním obchodním partnerem Dominikánské republiky jsou USA. Dominikánská republika vyváží cukr, kávu, kakao, nikl, zlato a bauxit. Pokles ceny cukru na světovém trhu v 80. letech podstatně zvýšil deficit v obchodní bilanci Dominikánské republiky. Negativní dopady měla i závislost na dovozu ropy. Hlavní město: Santo Domingo (2,4 mil. obyvatel)
Úřední řeč: španělština
Náboženství: katolické (98%)
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Joaquin Balaguer
Předseda vlády: Leonel Fernández
Měna: dominikánské peso = 100 centavů


Území: Dominikánská republika.