1936 došlo ke státnímu převratu a k nastolení fašistického režimu. R. 1941 se v Iráku vylodila britská armáda a došlo k nastolení vlády orientované na Velkou Británii. Roku 1945 vstoupil Irák do Arabské ligy a stal se členem OSN. O dva roky později se zúčastnil neúspěšné agrese proti Izraeli. Dne 7. června 1958 došlo k protimonarchistickému převratu pod vedením generála Abd al-Kásima, král Fajsal II. byl zavražděn a 14. července 1958 byla vyhlášena republika. Diktátorský režim generála Kásima vyvolával v zemi nepokoje. R. 1961 vypukly na severovýchodě krvavé srážky s Kurdy. Kurdové dodnes bojují za dosažení nezávislosti. V 70. letech se jim podařilo získat částečnou autonomii v rámci Iráku, ale ve svém zápase za získání rovnoprávného postavení pokračují. R. 1968 se po uskutečnění státního převratu dostala k moci strana BAAS. Prezidentem se stal Ahmad Hasan al-Bakr. Vládnoucí strana prosazovala prosovětskou orientaci a jejím cílem bylo vytvoření panarabského státu. R. 1969 uzavřel Irák smlouvu se Sovětským svazem o využití ropných poli, r. 1972 smlouvu o přátelství. Po podepsání smlouvy v Camp Davidu r. 1978 převzal Irák vedoucí úlohu v opozici proti Izraeli. V červnu 1979 al-Bakr odstoupil a jeho nástupcem se stal Saddám Husajn. Válka s Íránem
Od r. 1979 docházelo k citelnému zhoršování vztahů mezi Irákem a Íránem, neboť Irák podporoval snahu íránské ropné provincie Chúzistán o získání nezávislosti. V pozadí sporu byla snaha o získání hegemonie v Perském zálivu. Po obsazení západního pohraničí Íránu iráckou armádou vypukla v září 1980 mezi oběma státy válka. Došlo k vyostření vnitropolitických sporů mezi sunitskými a šíitskými muslimy. Součástí tohoto konfliktu byla i tzv. tankerová válka, v níž strany napadaly v Perském zálivu cisternové lodě třetích zemí. Válka skončila v srpnu 1988 přiměřím zprostředkovaným OSN. Vojenské jednotky OSN dohlížejí na dodržování podmínek příměří. Boje si vyžádaly asi milión obětí na obou stranách a ztráty byly odhadnuty na 400 miliard dolarů. Důsledky dlouhotrvajícího íránsko-iráckého konfliktu způsobily v Iráku hospodářskou a politickou krizi. Saddám Husajn se rozhodl řešit problémy státu novou agresí, tentokrát proti Kuvajtu. 2. srpna 1990 obsadila irácká armáda rychlým útokem tento malý stát, který se svou patnáctitisícovou armádou nedokázal ubránit miliónové irácké přesile. Irák zdůvodnil svůj útok historickým právem a z Kuvajtu udělal svou 19. provincii. Okupace Kuvajtu se setkala s odporem celého demokratického světa a OSN uvalila na Irák přísné sankce.