Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Írán
Dátum pridania: | 27.12.2001 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | robo13 | ||
Jazyk: | Počet slov: | 1 059 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 4 |
Priemerná známka: | 3.01 | Rýchle čítanie: | 6m 40s |
Pomalé čítanie: | 10m 0s |
Mullahové - šíitští kněží a ajatolláhové - nejvyšší šíitští hodnostáři vyzývali k demonstracím proti šáhovi. Masový odpor si nakonec vynutil jeho odstoupení a odchod ze země 16. ledna 1979. Skutečný vůdce šíitského hnutí ajatolláh Chomejní, který musel v říjnu 1978 emigrovat do Paříže, se l. ledna 1979 triumfálně vrátil do země. Chomejní postavil do čela revoluční vlády Mehdího Basargána. V celé zemi byly ustanoveny revoluční soudy, které odsoudily a popravily stovky bývalých přívrženců šáha. Levicové skupiny se obávaly přílišné islamizace a návratu středověkých poměrů, a proto protestovaly, ale v r. 1979 byla i přesto vyhlášena Íránská islámská republika. V r. 1981 se stal prezidentem Mohammad Alí Chameneí a předsedou vlády Mir Hosajn Mussávi. V září 1980 vypukla válka mezi Íránem a Irákem, jejíž hlavním důvodem byl kromě rozporu mezi šíity a sunnity boj o hegemonii v Perském zálivu. Válkou byly postiženy i další země, protože bojující strany napadaly v Perském zálivu cisternové lodě jiných zemí. Válka skončila příměřím, které zprostředkovala OSN. Její jednotky dohlížely na dodržování příměří. Válka si vyžádala asi milión lidských životů. Smrt ajatolláha Chomejního v r. 1989 nepřinesla v podstatě žádné změny. Jeho nástupce ajatolláh Rafsandžání pokračoval v "revoluci". V prezidentských volbách r. 1993 byl znovu zvolen prezidnetem státu, ve volbách v květnu 1997 však zvítězil umírněný duchovní Muhammad Chatámí. Nejvyšším duchovním a politickým vůdcem islámské revoluce a íránského lidu je Saíd Alí Chameneí. Ve válce v Perském zálivu za osvobození Kuvajtu v r. 1991 se Írán zachoval v podstatě neutrálně, a když irácké letecké síly hledaly útočiště na íránských letištích, neuspěly. Hospodářství a průmysl
Za šáhovy vlády se Írán stal díky bohatým ropným ložiskům důležitým hospodářským centrem Blízkého a Středního východu. Od r. 1951 je těžba ropy zestátněna. Kromě ropy má Írán bohaté zásoby zemního plynu a železné rudy. Dalšími důležitými průmyslovými odvětvími jsou potravinářský a textilní průmysl. Islámská revoluce a válka s Irákem způsobily velké hospodářské škody a poškodily i politické a zahraničněpolitické vztahy Íránu. Hlavní město: Teherán (6 043 000 obyvatel)
Úřední řeč: perština
Náboženství: muslimské (95%), bahaiské
Státní zřízení: republika
Hlava státu: Muhammad Chatámí
Předseda vlády: Muhammad Chatámí
Měna: riál = 100 dinarů
Území: Írán.