Velká Británie uznala nový stát až roku 1945. V roce 1949 Irsko vystoupilo z Britského společenství, ale zůstalo s Velkou Británií hospodářsky spojeno celní unií. R. 1969 začaly v Severním Irsku krvavé boje mezi protestanty a katolíky, které v r. 1971 vyvrcholily "krvavou nedělí" v Londonderry. V březnu roku 1972 převzala odpovědnost za Severní Irsko Velká Británie. Ministerský předseda Jack Lynch zavedl tvrdší opatření proti katolické Irské republikánské armádě (IRA) a její vůdce postavil před soud. Roku 1973 vstoupilo Irsko do Evropských společenství. V roce 1973 Lynch prohrál volby a dostal se k moci až roku 1977, po volebním vítězství konzervativců. Jeho cílem byl hospodářský rozvoj a mírové sjednocení se severním Irskem. V dalších volbách v listopadu 1982 převzal vládu kandidát liberální strany Fine Gael Garret Fitzgerald a utvořil koalici se Stranou práce (Labour Party). Roku 1987 ji vystřídala vláda konzervativní strany Fianna Fail. Tu v roce 1989 vystřídala koaliční vláda stran Fianna Fail a pokrokové demokratické strany. (Poslední koalice byla u moci roku 1927.) V programu je naplňování národních zájmů, současně se usiluje o dobré vztahy s Británií. Reprezentuje zájmy buržoazie a středních vrstev. V prezidentských volbách r. 1997 zvítězila Mary McAeeseová. Parlamentní volby v listopadu 1992 vyhrála vládnoucí strana Fianna Fail, ale ve volbách v červnu 1997 nezískal většinu a moci se ujala koalice. Hlavní město: Dublin (1,1 mil. obyvatel)
Úřední řeč: irština (gaelština),
Náboženství: katolické (94%),anglikánské (4%),
Státní zřízení: parlamentní republika
Hlava státu: Mary McAeeseová
Předseda vlády: Bertie Ahern
Měna: irská libra = 100 pencí


Území: Irsko.