Filipíny

Úvod do Filipín

Oficiální název Filipín je Republika Filipín (Republic of the Philippines). Filipíny jsou zemí jihovýchodní Asie. Nacházejí se v západním Tichém oceánu. Pobřeží Filipín je omýváno vodami Jihočínského mora, Sulu mora, Celebského mora a Filipínského mora. Země sousedí s Tajvanem, Vietnamem a Indonésií. Filipínské ostrovy leží na "pacifickém kruhu ohně". Ten se vyznačuje zvýšeným výskytem zemětřesení a vulkanické činnosti. Díky své poloze jsou Filipíny bohaté na přírodní katastrofy. Kromě zmíněných zemětřesení a výbuchů sopek, v zemi jsou časté tajfuny a následné povodně a sesuvy půdy.

Příroda Filipín

Souostroví patří mezi oblasti světa s největší druhovou rozmanitostí rostlin a živočichů. Zároveň většina ostrovů je velmi málo vědecky zkoumaných. Filipínám chybí velké druhy jako slon či tygr, přesto fauna a flóra je díky své izolaci velmi pozoruhodná.

Koloniální minulost Filipín

Filipíny mají velmi bohatou koloniální minulost. Postupně byly kolonizovány Španěly, Brity, Japonci a Američany. Po Španělech zůstalo křesťanství, po Američanech obchody, McDonald a svoboda. Filipíny stále mají silné emocionální pouto k USA.
Souostroví je tvořeno 7 107 ostrovy. Formálně se dělí na skupiny ostrovů Luzon, Visayas a Mindanao. Největším ostrovem je Luzon, na kterém je i hlavní město Manila.

Lidé na Filipínách

Odhadovaná populace Filipín je 99 milionů. Počet obyvatel se zvýšil více než čtyřnásobně od konce druhé světové války. V současnosti každý rok přibývají další 2 miliony lidí. Růst populace je tedy téměř dvouprocentní. Podobný růst populace vykazuje po mnoho let. Z tohoto důvodu jsou Filipíny velmi mladé. Průměrný věk je 22,7, populační skupina do 14 let tvoří 35%, lidé nad 65 let tvoří pouze 4,1%. 65% Filipínců žije ve městech. Oficiálna naděj dožití při narození je 71 let.
Etnicky jsou Filipíny neuvěřitelně pestrou krajinou. Není jednoduché definovat etnika, v zásadě však lze jednotlivé etnika ztotožnit s jejich jazykem. Takto se s tím vyrovnává filipínské sčítání lidu. Tagalog 28.1%, Cebuano 13.1%, Ilocano 9%, Bisaya / Binisaya 7.6%, Hiligaynon Ilonggo 7.5%, Bikol 6%, Wara 3.4%, other 25.3% (2000 census).
Gramotnost je 92 procent.

Vláda na Filipínách

Typ: republika
Místní názav: Republika ng Pilipinas nebo ve zkrácené formě Pilipinas (ve filipínském jazyce neexistuje "f")
Hlavní město: Manila

Administrativní rozdělení

Filipíny se dělí na 80 provincií. 120 míst má statut privilegovaných.

Ekonomika Filipín

Hrubý domácí produkt (PPP) 3300$. Ekonomika Filipín je silně závislá na dolarech ze zahraničí. Přibližně 15% HDP tvoří peníze poslané ze zahraničí. 10 procent dospělé populace pracuje v zahraničí a pravidelně posílá domů peníze na podporu svých rodin.
Více než 34 procent populace pracuje v zemědělství. Filipíny mají druhý největší BPO (business process outsourcing) průmysl na světě (call centra). Hned po Indii. BPO rostl i během světové recese v letech 2008, 2009 čímž výrazně pomohl spolu s penězi Filipínci pracujících v zahraničí překonat recesi relativně bez obtíží. V roce 2009 země zaznamenala růst HDP 0,9%.
Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 32, 9 %

Doprava na Filipínách

Železniční doprava je v provozu pouze v Manile. V minulosti z Manily vybíhali dvě větve: severní a jižní. Spolu měli několik stovek kilometrů. Poslední část jižní větve byla odstavena v roce 2008. Hromadnou dopravu zajišťují džípy na krátké vzdálenosti, autobusy na střední a letadla na dlouhé.
Délka zpevněných cest: 21600 km. Nezpevněné cesty: 180 000 km.

Jazyk na Filipínách

Oficiálním jazykem je Filipíno, který byl vytvořen z Tagalogu (jazyk používaný v Manile a na Luzonu). Druhým oficiálním jazykem je angličtina, kterou však požívají pouze vzdělaní lidé, i to téměř výhradně v oficiálních věcech. Obyvatelé větších měst a mladý lidé používá tzv. Taglish, což je mix angličtiny a Tagalogu. Většina lidí mimo velkých měst angličtině vůbec nerozumí.
Filipíny jsou však domovem množství jiných jazyků. Jejich počet závisí na definici dialektu a jazyka. Některé zdroje uvádějí až 175 různých jazyků. Hlavní jazyky jsou rozpoznány v ústavě státu. Patří sem Bicolano, Cebuano, llocano, Hiligaynon, Kapampangan, Pangasinan, Tagalog, Wara-Wara. Španělština a arabština je uváděna jako „dobrovolná". Ne všichni Filipínci rozumějí Tagalogu.

Historie Filipín

Nejstarší důkazy lidské přítomnosti se datují 24-tisíc let dozadu. Tímto důkazem je pozůstatek lebky tzv. tabonského člověka, který byl nazván podle jeskyně, kde se pozůstatky našli. Před 6000 lety začali na ostrov migrovat lidé hovořící malajsko-polynézkymi jazyky.

Pod vlivem Španělska
První evropskou civilizací, která zakotvila na území dnešních Filipín bylo Španělské království. Výprava pod vedením Portugalca Fernanda Magellena prohlásila ostrovy za španělské. Magellan se však do Evropy nikdy nevrátil. Tři týdny po vkročení na Filipíny zahynul při boji s domorodci. Samotná kolonizace však začala až v roce 1565 příchodem Miguela López de Legazpi. Založil první evropské osídlení v dnešním Cebu. O šest let později byla založena Manila jako hlavní město.
Španělé během své snahy o kolonizaci museli několikrát bojovat proti domorodým vzpourám. Ani za 300 let nadvlády se jim nepodařilo si podmanit mnohé kmeny v horách.
V 19. století se Filipíny otevřely světovému obchodu. Tímto se do země dostali i západní ideje francouzské revoluce, či národních států. Jose Rizal žádal reformy prostřednictvím hnutí Propaganda. Jeho kritika španělské nadvlády byla potrestána odsouzení na smrt v roce 1896. Rizal byl později prohlášen za národního hrdinu.

Nástup USA na Filipínách
V roce 1892 byla založena tajná společnost Katipunan. Její vůdcem byl Andreas Bonifacio. Na rozdíl od Rizala, který měl odpor k násilí a bojoval perem, Bonifacio měl v plánu použít sílu k dosažení svého cíle - osvobození od španělské vlády a nezávislost Filipín. V roce 1986 začala Filipínská revoluce. V roce 1898 vůdce revoluce vyhlásil nezávislost Filipín od Španělska. V témže roce začala i Americko-španělská válka. Jejím výsledkem byla mírová dohoda, v níž se Španělsko vzdalo Filipín ve prospěch USA za 20 milionů dolarů (současných cca 500 mil.).
Američané odmítli uznat samostatný filipínský stát, což vedlo okamžitě ke filipínsko-americké válke. Jejím výsledkem bylo absolutné podrobení si souostroví Američany. Politika USA vůči Filipínám byla velmi vstřícná. Dokonce jim slíbili nezávislost desítky let před jejím samotným naplněním. Plánem bylo Filipíny na to připravit.
Americký vliv byl narušen během Druhé světové války, kdy byly Filipíny okupovaná Japonskem. Filipínské ostrovy byly centrem pacifických bojů. Manila byla téměř zcela zničena. Po Varšavě byla Manila nejvíce zničeným městem v této válce.

Nezávislost Filipín
4. července 1946 Filipíny získaly nezávislost. Tento den je začátkem filipínského politického a ekonomického zápasu. V té době byly Filipíny druhý nejvyspělejší stát východní Asie, hned po Japonsku. Dnes patří Filipíny k těm nejchudším.
Největším politickým a ekonomickým úderem bylo období vlády Ferdinanda Marcose. Vládl od roku 1965 do roku 1986 diktátorským způsobem.

Corazon Aquino
V roce 1986 se odehrála Revoluce síly lidu (People Power Revolution) vedená Corazon Aquino, vdovou po zavražděném Benigno Aquino, kteří byl významný kritik Marcosovým režimu. Tato revoluce se velmi podobala naší Sametové revoluci. Bez zbraní, klidně na náměstích.

Geografie

Druhé největší souostroví na světě s 7107 ostrovy. Stát s pátým nejdelším pobřežím, jehož celková délka je 36289 km. Rozloha je přibližně 300 000 km². Nejvyšším bodem je hora Apo. Její vrchol dosahuje nadmořskou výšku 2954 m.

Klima na Filipínách

Klima je tropická mořská, tedy obvykle horká a vlhká. Filipíny mají tři roční období. Studené období, které trvá obvykle od prosince do února. Teplé období, které začíná v březnu a končí začátkem června. Zbytek roku je označován za deštivé období. Intenzita dešťů se mění v závislosti od ostrovů a jejich expozici k jednotlivým monzunovým proudem. Nejchladnějším měsícem je leden. Nejteplejším květen. Teplota se pohybuje od cca 15°C do 35°C.
Filipíny se nacházejí v tajfúnovom opasku (Typhoon belt). Ročně je území Filipín zasažené průměrně devíti tajfuny.

Náboženství na Filipínách

Více než 90 % populace jsou křesťané. Z toho přibližně 80% spadá pod Římskokatolická církev. Zbytek je odstíněné menšími církvemi jako je například Iglesia ni Cristo. Filipíny jsou jedna ze dvou převážně římskokatolických zemí v Asii. Tou druhou je Východní Timor.
5 až 10 procent populace jsou muslimové. Obývají zejména ostrov Mindanao, Palawan a souostroví Sulu. V zemi se nachází autonomní muslimská oblast. Filipínský muslimové jsou sunitové.
Tradiční filipínské náboženství jsou rovněž přítomny. Animismus, šamanismus v ryzí formě setrval víceméně pouze v izolovaných společenstvích, nebo horských kmenech. V mnoha případech lidé vyznávají určitý mix křesťanství a tradičního náboženství.

Filipínská měna

Na Filipínách se platí fiipínskym pesem. Jedno peso se skládá ze 100 centavos. Za jednu českú korunu dostanete dnes přibližně 2, 3 pesos. Směnárny jsou všudypřítomné. Dostupnost bankomatů je výborná. Na Filipínách je rozlehlá infrastruktura sloužící posílání peněz ze zahraničí, protože přes 10 milionů Filipínci pracuje v zahraničí a takto podporují své rodiny.

Ceny na Filipínách
Cenová hladina na Filipínách je nižší než v Čechách.
Příklady cen:
Malé pivo v obchodě: 20 P
Malé pivo v baru: 35 P a výše.
Hodina internetu: 15 P a vyšší
Benzín Premium: 50 P