Úvod

Norsko je země, které se nepodobá žádná jiná. Díky své zeměpisné poloze a geologickému vývoji je na Evropském kontinentu zcela unikátní. Ani sousední Švédsko, natožpak Finsko jí nejsou podobné. Její název znamená „cesta na sever“. Norsko nabízí tolik typů krajiny, a způsobů života, jaké je těžké si v našich podmínkách představit. Od „obyčejného“ Osla a zemědělsko-průmyslové mírně zvlněné a středně zalesněné krajině na samém jihu země pokračuje přes stále hornatější, neobvyklejší a chladnější oblasti s prudkými řekami, fjordy, fjeldy, vodopády, jezery, náhorními plošinami, ledovci a řidším osídlením středního Norska až k drsným, skoro neobydleným skalnatým horám, většinou zamrzlým jezerům ve vyšších polohách, tundrám a panenské krajině. Na úplném severu země pak k v létě nezapadajícímu slunci a obrovským sobím stádům domorodých Laponců. Právě její barevnost, mnohotvárnost, čistota a nedotčenost byla pro mě podnětem k tomu, abych se pokusil shrnout alespoň to nejdůležitější o ní v této práci.



Základní charakteristika

Nejsevernější země Evropy leží na západní části Skandinávského poloostrova, u pobřeží Atlantského oceánu. Její rozloha je oproti Česku více než čtyřikrát větší – 323 878 km2. Norsku patří i některá vzdálená území – autonomní území Svalbard, ležící na rozhraní Atlantického a Severního ledového oceánu, k němuž patří i Špicberky (61 230 km2). Dále jsou to ostrovy Medvědí a Jan Mayen. V jižním Atlantiku pak ještě Bouvetův ostrov a ostrov Petra I.
Nevšednost Norsku dává mimo jiné i protáhlý tvar. Nelze se proto divit, že maximální vzdušná vzdálenost mezi severním a jižním koncem země je 1 572 km. Mimořádná horizontální členitost pobřeží se naopak promítá v délce hranic. Ze tří světových stran, jihu, západu a severu tuto zemi omývají okrajová moře, a sice Norské,Severní a Barentsovo. Jejich hloubka je v průměru 200-300 metrů, ovšem s mnoha mělčinami. Hustou sítí fjordů proniká moře často i mnoho kilometrů hluboko do vnitrozemí. Pevnina se z moře často zvedá příkrými, i několik set metrů vysokými skalními stěnami.

Přírodní poměry

Přírodní podmínky i zvláštnosti jsou v Norsku jedny z nejpozoruhodnějších v Evropě. Ovlivňuje je především poloha na krajním severu evropské pevniny. Třetina země navíc leží za severním polárním kruhem, kde lze v létě pozorovat půlnoční slunce nebo jen velmi krátkou noc. V zimě pak slunce vůbec nevychází a oblast se ponoří do půl roku trvajícího šera.