Mezi severem a jihem, ale především mezi východem a západem země jsou obrovské podnebné rozdíly. Zatímco pobřežní oblasti mají podnebí oceánské, bohaté na srážky a poměrně mírné, ve vnitrozemí, kde panuje kontinentální podnebí, celkem suché a s velkými sezónními rozdíly teplot. Tyto kontrasty navíc ještě zvyšují Skandinávské hory, jež se táhnou celou zemí od jihozápadu k severovýchodu. Přestože tyto hory nedosahují takových nadmořských výšek jako např. Vysoké Tatry, jsou jejich vrcholky pokryty věčným sněhem a ledovci. Lyžování je proto možné i v létě. Velké množství jezer na náhorních plošinách a v údolích je pozůstatkem někdejšího rozsáhlého zalednění celého území dnešního Norska. Potoky a řeky protékající horskými údolími jsou známy pro svou výjimečně křišťálově čistou vodu. Hluboké soutěsky s obrovskými vodopády (největší v Evropě) a peřejemi,ale také fjordy, ledovce a jezera tvoří nedílnou a významnou část norské krajiny.

Poloha

Poloha země má velký vliv i na turistiku, proto je třeba ji brát v úvahu. Důvodem jsou například letní dny, podstatně delší než ve střední Evropě. V době letního slunovratu neklesá slunce v severním Norsku vůbec pod obzor. V zimě naopak nad obzor nevychází. Toto, pro nás nezvyklé střídání dne a noci, má velký význam pro růst vegetace a pro pěstování některých plodin.


Zeměpisná šířka Období letního slunovratu Období zimního slunovratu Významná města
Bez svítání a soumraku Se svítáním a soumrakem Bez svítání a soumraku Se svítáním a soumrakem
56° 17 h 36 m 19 h 46 m 6 h 46 m 8 h 26 m Kodaň, Malmo
60° 18 h 49 m 22 h 1 m 5 h 42 m 7 h 43 m Oslo, Stockholm
65° 21 h 56 m 24 h 3 h 20 m 6 h 22 m Namsos, Trondheim
69° 24 h 24 m 0 h 4 h 46 m Narvik, Trømso
Tabulka 1:Délka dne v jednotlivých zeměpisných šířkách s příklady měst, které tam leží.

Pozn.: Uvedená města neleží přesně na dané rovnoběžce, ale v pásmu kolem ní. Hodnoty jsou proto zhruba stejné.

Při takto protáhlém tvaru území, jaký Norsko má, se rozkládá převážně v mírném pásu. Přesto ale zasahuje i do pásma subarktického a na samém severu země dokonce i do arktického. Nejsevernější bod, známý Severní mys (Nordkapp), ležící na ostrově Magerøya na 71°10´21¨ severní zeměpisné šířky, tvoří skalnatý, 307 metrů vysoký sráz. Až k mysu vede státní silnice, avšak na ostrov je třeba podstoupit přepravu trajektem. Zhruba sto kilometrů východně, vybíhá do moře poloostrov Nordkyn, jehož nejsevernější mys Slettnes s majákem v osadě Gamvik dosahuje v zásadě stejné zeměpisné šířky.