Příznivé proudy a teplota vody vytvářejí v těchto oblastech bohatou zásobárnu různých druhů ryb s dobrými podmínkami pro jejich přirozený přírůstek. Po válce se rybolov zásadně změnil nástupem velkých silných lodí, mechanizaci výlovu a elektronickému vyhledávání ryb. Z celkového počtu ulovených ryb se dnes naprostá většina zpracovává. Čerstvá se prodávají jen asi 3% ryb.
Vynikající vliv na energetickou situaci Norska měl objev zemního plynu a ropy v Severním moři. Těžba se dnes velmi rychle rozvíjí a stále přibývá nových těžebních plošin. Poměrně významný je i těžební průmysl, i když jeho rozsah není velký. Po celé zemi lze nalézt malé doly na různé rudy. Významné jsou doly na železnou rudu. Těží se i uhlí, z něhož 60% je spotřebováno v koksovnách, 28% v ostatních průmyslech a asi 10% v domácnostech.
Nesmírně komplikovaný je v Norsku dopravní systém. Hustota železnic je poměrně řídká, velmi hustá je naproti tomu síť silnic. Velmi rozsáhlá je vzhledem k počtu obyvatel námořní doprava, avšak ta slouží převážně k mezinárodnímu obchodu.
Z vnitrozemské dopravy připadá asi 40% na železniční. Vlakem zde jezdí ročně asi 30 milionů osob, což je poměrně málo. Silniční doprava vede po kvalitních a celoročně velmi dobře udržovaných komunikacích ve vnitrozemí a na magistrálách okolo pobřeží. Některé silnice na severu jsou však přes zimu uzavřeny. Všechny obce v zemi rovněž mají autobusové spojení. Rozvinutá je i letecká přeprava. Tu v Norsku poskytují tři letecké společnosti SAS, SAFE a WID. Celkem čtyři mezinárodní letiště jsou ve městech Oslo, Bergen, Bodø a Stavanger. Do dalších asi padesáti měst se lze přepravit pomocí vnitrostátních linek.
Příjmy z cestovního ruchu zatím nemají pro národní hospodářství velký význam. I přes krásy Norska je toto špatně dostupné a příčinou je i odlehlost území, které je proto málo využívané. Uvnitř země je však turistika rozvinutá mnohem více. Hory, fjordy a ledovce dávají mnoho příležitosti k rozšířené sportovní turistice, zejména vodním sportům, vodáctví, pěší turistice a lyžování. Obyvatelstvo

V roce 1996 mělo Norsko asi 4 368 800 obyvatel. Tento údaj řadí zemi mezi ty málo zalidněné. Je národnostně jednotná, až na severní část země, kde žije asi 20 tisíc polokočovných Laponců. Tito obyvatelé patří ke skupině paleoasijských národů. Při Finské hranici pak žije malé množství Finů, asi 5 tisíc.
Norové patří ke skandinávské větvi germánských národů severozápadní Evropy. Ty se zformovaly na antropologickém jádru severských normanských kmenů.