Norština je germánský jazyk a vlivem specifických rysů politického, hospodářského a kulturního vývoje se vyvíjela ve dvojí linii. Proto se dnes v Norsku mluví dvěma jazyky, které se od sebe odlišují zejména slovní zásobou a výslovností. Jedna forma, zvaná riksmål, se vyvinula na základě hovorového jazyka měšťanského obyvatelstva, který byl výrazně ovlivněn dánštinou a církevní němčinou. Druhá forma, landsmål (též nynorsk), byla vytvořena až v 18. století. Jejím základem byl dialekt venkovského obyvatelstva Vestlandu. Vedly se spory o to, který z těchto jazyků bude uznán jako spisovný. Spory však nebyly vyřešeny, proto jsou dnes oba jazyky rovnocenné. V odlehlých oblastech a na ostrovech se rovněž mluví místními dialekty.

Školství

Zákon o jednotném školství, zaručující základní vzdělání všem dětem ve městech i na venkově, byl podepsán v roce 1959. Povinnou školní docházku začínají děti v sedmi letech. Základnímu školství je v Norsku věnována velká péče. Analfabeti v zemi nejsou. Obce platí náklady na zařízení, údržbu a provoz škol. Platí rovněž část platů učitelů. Stát přispívá jen na platy učitelů, zdravotní péči o žáky a v nutných případech na stavbu škol. Naprostá většina škol je veřejná, jsou ale i školy soukromé a církevní. Ve většině základních škol je také povinná výuka anglického jazyka. Základní škola je devítiletá, po ní mohou žáci nastoupit, podle svých schopností, na předučňovský či učňovský obor, střední odbornou školu nebo gymnázium. Tyto školy jsou většinou tří až čtyřleté. Po něm následuje vysokoškolské nebo univerzitní studium. Vysokých škol je v Norsku celkem osm, největší je univerzita v Oslu, založená roku 1811, se sedmi fakultami. Další velká univerzita je již jen v Bergenu. Kvůli malému počtu vysokých školy jsou tyto velmi přeplněné, proto velká část Norů odchází studovat do zahraničí.

Stravování

Norská kuchyně sice není vyhlášená, zato však je díky vysokému počtu ryb poměrně zdravá. Běžná snídaně sestává z chleba a marmelády nebo některého z norských typických kozích sýrů. Nejtypičtějším norským jídlem jsou rybí karbanátky nebo sekaná s kyselým zelím. Norové sami o sobě žertem prohlašují, že v Norsku se jedí pouze sekaná masa. Na tabuli se však často může objevit i losos nebo mořský pstruh. Ten se většinou podává ,marinovaný, uzený nebo vařený. Významnou součástí norského oběda je zelenina. Nezřídka se také jako oběd nebo večeře připravuje místo teplého jídla švédský stůl.

Věda a výzkum

Největších vědeckých úspěchů dosáhli Norové v oblasti přírodních věd.