V krematoriu to trvá i s kostrou teď, když zavedli místo koksu plyn, pouhých pětasedmdesát minut." Agent nakonec souhlasil a Kopfrkingl mu ze své dobré vůle dává celou polovinu provize. Zanedlouho po schůzce s agentem navštěvuje rodinu Willi. Diskutovali spolu o válce. Podle Kopfrkingla má být na světě mír, spravedlnost a štěstí. "To však z nebe nespadne," řekl Willi, "o to se musí bojovat. Přání a řeči jsou k ničemu, jen činy. A ty mohu vykonávat jen stoprocentní lidé." Pak řekl:
"V jejich rukou leží spravedlivé uspořádání Evropy, v rukou méněcenných slabochů ne. Podívej Rakousko, jeho připojení k říši je první krok. Hitler je geniální politik, který zbavuje stomiliónový národ jeho strastí, bídy, nezaměstnanosti, zajišťuje mu spravedlibé postavení ve světě ..." Willi na sebe prozradil členství v SdP ".. staň se členem. Bez Hitllera bychom byli na dně." Pan Kopfrkingl hleděl dost rozpačitě na Williho a vůbec se mu (ani jeho paní) nelíbilo, co právě slyšeli. Jejich děti chodili do českých škol, doma mluvili pouze česky. "Nikdy jsme u nás německy nemluvili," přisvědčil pan Kopfrkingl, "mám také samé české knihy .. naše německá krev, vždyť je to kapka." ".. člověk se svědomím a srdcem cítí i tu kapku." odpoví mu na to Willi, který dále obhajuje Hitlera a obviní svého přítele, že nevidí celek a zaměřuje se pouze na jedince. Od Kopfrkinglových šel Willi do německého Casina za Boehrmannem; "Je to vedoucí pracovník SdP a jede do Berlína k poradě s ministrem Goeblssem," řekl dost suše, "tahle republika stojí naší spáse v cestě."
Poměry v Československu se změnily. Odstoupila dosavadní vláda a v čelo nastoupil jednooký generál, pak vyhlásil mobilizaci. A myšlenky pana Kopfrkingla začínají stále více zžírat Williho slova o boji za mír a že za něj mohou bojovat pouze stoprocentní jedinci. O Štědrém dni navštívil Willi opět rodinu Kopfrkinglových. A opět se začal s panem Kopfrkinglem přít o dobovou situaci. Líčí mu, jak je republika ztracená, že Hitlerova vláda v čechách už je nezpochybnitelná, konec republiky je neodvratný, a že nám nikdo nemůže pomoci, že Němci nastolí v Evropě. Poté Willi stále dokola namlouval panu Kopfrkinglovi, že je jedním z nich a že jeho německá krev je nezpochybnitelná. Po návštěvě šel opět do německého Casina, což byl nejluxusnější podnik v Praze se všemi myslitelnými službami. Při slavnostním štědrovečerním přípitku si pan Kopfrkingl jen omočil rty. "Jen symbolicky,"řekl," jsem abstinent. Ale zato jsem čistá germánská duše. Ano to mi dnes řekl Willi. Předurčený, vyvolený." Po tomto proslovu jeho Lakmé očividně zesmutněla. Týden na to-15. března- vtrhla do země říšská branná moc.