(Helena Kosková)


Světová próza zná styl Fuksova vyprávění jako magický realismus, v domácích poměrech a s tehdejší zkušeností tak ale nemohl být označen. Přesto ukazuje Fuksovo umění usilující o vystižení mnohovýznamového jednání postav, o fantazijní obrazy vyvolávající nejrůznější historické i osobní souvislosti. Spolu s Panem Theodorem Mundstokem a budoucí Vévodkyní a kuchařkou jde o umělecký vrchol Fuksova slovesného projevu. (František Cinger)


Závěr

Novela Spalovač mrtvol, čtvrtá kniha zasloužilého umělce Ladislava Fukse(narozeného roku 1923 v Praze), poprvé vydaná v roce 1967, pod stejným názvem a u nás také zfilmovaná.(1968, Režie Juraj Herz, nezapomenutelný výkon podal herec Rudolf Hrušínský v roli pana Kopfrkingla). Přeložena do mnoha jazyků po celém světě, patří svým nezvyklým pojetím tématu a jeho virtuózním ztvárněním k ojedinělým prózám naší současné literatury a k nejvyzrálejším dílům svého tvůrce. Tento groteskně laděný příběh se zvláštním panoptikálním ovzduším, využívající ve velké míře stylizace, zobrazuje jedno z nejběžnějších témat naší poválečné literatury, období předokupační a okupační. Ústřední postava, zaměstnanec pražského krematoria, pan Kopfrkingl je měšťák se zautomatizovaným způsobem života, podivín zatížený svým povoláním, mající poněkud nevšední záliby a způsoby. Tento, jak se zdá, neškodný podivín se během krátké doby změní ve stoupence fašistické ideologie a vraha, zrádce, udavače a vraha. Na jeho konkrétním zpodobení, díky dokonale promyšlené kompozice a mistrovskému využití všech zvolených tvárných prostředků, vybudoval Ladislav Fuks úchvatný a zároveň děsivý obraz oné doby i typu měšťáka, který se díky své přizpůsobivosti dá zmanipulovat až ke zločinům. I tedy myslím, že Spalovač mrtvol je velice kvalitní kniha. Přinejmenším její odkaz je velmi užitečný. Celá upozorňuje na lidi bez svého pevného názoru a odhaluje slabiny denního stereotypu, který člověka užírá. Svým dějem a myšlenkou bude mít tento román co říci i za mnoho let.