O autorovi :

Zasloužilý umělec Ladislav Fuks se narodil 24.9.1923 v Praze. V letech 1945-1949 studoval na filozofické fakultě Karlovi university filosofii, psychologii a dějiny umění. Po doktorátu působil na Státní památkové zprávě a v roce 1959 přešel do Národní galerie. Publikoval v té době časopisecky řadu populárně naučných článků a tehdy také vznikla jeho umělecko-historická práce o zámku Kynžvart.(1958). O pár let později, roku 1963, vychází v nakladatelství Čs. Spisovatel Fuksova prvotina – román Pan Theodor Mundstock. Tato kniha, přeložená od té doby do více jak 21 zemí světa, zahájila velice plodnou a úspěšnou dráhu spisovatele. Hned v dalším roce 1964 byl vydán cyklus povídek Mí černovlasí bratři(zpracováno jako televizní inscenace) a po té, následovaly knihy: román Variace pro temnou strunu(1966), novela Spalovač mrtvol(1967), sbírka povídek Smrt morčete(1969) a román Myši Natalie Mooshabrové(1969), román Příběh kriminálního rady(1971), novela Oslovení z tmy(1972), novela Nebožtíci na bále(1972), novela Návrat z žitného pole(1974), novela Pasáček z doliny(1977), novela Křišťálový pantoflíče(1978) a novela Obraz Martina Blaskowitze(1980). Později napsal ještě dílo Vévodkyně a kuchařka. Zemřel 19.8.1994 ve svém bytě v Praze. Když zemřel, jeden kritik napsal: „ Zastavilo se srdce velkého vypravěče, unavené jak prožitím tolika tragédií zvláště židovské ho národa, které ve svých knihách popsal, tak nelibostí malých, kteří mu nemohli odpustit jeho velikost.“ Myslím že měl pravdu (František Cinger)

Obsah díla :

Jednou při procházce sdělí Karel Kopfrkingl své ženě, že děti už dospívají a že by bylo potřeba najmout agenta, aby se zlepšil jejich vedlejší příjem. Najme si tedy agenta (žida), obchodního cestujícího s cukrovinkami, aby sháněl budoucí abonenty do jeho krematoria. „Co abyste těmto milým lidem, kteří pracují s cukrovinkami, kromě zboží své sladké firmy nabídl ještě něco?..... Když jim nabídnete sladkosti, sáhl byste ještě jednou do aktovky a vyňal přihlášky do krematoria. ...... Utrpení je zlo, které máme odstraňovat nebo alespoň zmírňovat, zkracovat ........ Pánbůh, to však zařídil dobře. Dobře, když řekl člověku, pomni, že prach jsi a v prach se obrátíš." Podle Kopfrkingla, je krematorium velmi bohulibá věc. "Vždyť ono pomáhá Pánubohu tu přeměnu v prach uspíšit. V zemi se člověk stane prachem za dvacet let a přitom celá kostra se nerozpadne.