V této knize spisovatelka vzpomíná na své dětství pržité v carském Rusku. Děj se odehrává na přelomu století. Hlavní hrdinka Sáša je dcerou pokrokového lékaře. V té době měly majetnější rodiny vlastního učitele. Sášin učitel byl Pavel Grigorjevič. Po vstupu do gymnázia poznala několik dobrých kamarádů ale i ústrky. Kniha končí těmito větami vyjadřujícími touhu po lepším životě: bžTancujeme, ačkoli se kolem nás stále těsněji a těsněji stahuje chladný, zlý život, ačkoli se budeme muset ještě celých šest let učit v neveselém, pochmurném ústavu .... Nevadí ! Zdoláme to učení ! Přemůžeme zlo a nespravedlnost ! Ještě uvidíme nový život !.