Laertes je ješte odhodlanejší k pomste.
Na hrbitove
Hamleta pri jeho návratu na Elsinore potká u hrbitova za mestem Horatio. Hrobníci tu kopou cerstvý hrob. Hamlet se s nimi dá do reci a dozví se, že jedna z vykopaných lebek patrila Yorickovi, dvornímu šaškovi jeho otce. Pripomene mu to štastnejší casy.
Horatio a Hamlet zjistí, že hrobníci pripravují hrob pro Ofelii. Hamlet se vyzná z lásky k Ofelii, ale Laertes trvá na tom, aby se souboj konal.
Souboj
Zacíná šermírský souboj, pri nemž jsou v potycce oba souperi postupne škrábnuti otráveným kordem. Královna pozvedne pohár s vínem urceným pro Hamleta, a než ji Claudius stací zadržet, napije se a umírá. Hamlet vezme otrávenou zbran a krále zabije.
Hamletova smrt
Umírá Laertes a je jasné, že také Hamlet je blízko smrti. Horatio se chce napít otráveného vína, aby mohl umrít spolu s ním, ale Hamlet ríká, že musí zustat na živu , aby mohl vyprávet tento príbeh a ocistit tak jeho jméno.
Než zemre, jmenuje Hamlet mladého norského prince Fortinbrase svým nástupcem na trun. Hamlet vydechne naposledy v Horatiove nárucí a Horatio mu dává poslední sbohem.
V tomto okamžiku prijíždí Fortinbras z Polska, s hruzou hledí na místo zkázy a na konci vzdává Hamletovi hold.


Horatiovo sbohem:
Ted puká ušlechtilé srdce, Dobrou noc, muj nežný princi.

POSTAVY:
Hamlet je jednou z nejsložitejších postav W. Shakespeara. Nekdy je jemný a premýšlivý, na mnoha místech v tragedii však ukazuje horkost a krutost - zvlášte své matce a Ofelii. I když ho vidíme jako citlivého cloveka, který hluboce premýšlí o smyslu života, dovede být i muž cinu. Svou pomstu pripravuje i provádí zcela bezohledne, aby dosáhl svého cíle, predstírá, že je šílený. Hamletovo chování je casto podivné a neovladatelné, dokonce se omlouvá Laertovi za to, že byl „trápen rozrušením“ a viní z neho své „šílenství“. Hamlet má divoké výkyvy nálad. Je statecný v boji, cestný a prímý. Je verný a poctivý muž, z nehož by podle Fortinbrase, byl dobrý panovník. Je to velmi zajímavá postava. Byl doopravdy šílený? Nebo to jen predstíral? Jeho krutost k Ofelii a necitelný postoj ke smrti Polonia by se snad daly omluvit, jestliže byl opravdu blázen. Hamleta clovek jen težko chápe a mnoho ucencu se snažilo vysvetlit jeho protikladné chování. Proto je jednou z nejzajímavejších postav, které Shakespeare vytvoril.

Ofelie je krásná, hodná a nežná. Je to nevinná dívka a poslušná a milující dcera, ochotná chovat se podle rad a príkazu svého otce. Když se však setká s Hamletem, není pochyb o tom, že ho vroucne miluje. Hamlet pak její lásku odmítne a ona v zoufalství lituje sebe i jeho.