Tím ušetrí cloveku týdne padesát tri minut. Premýšlela jsem, co bych delala já. Vybavila jsem si, co me delá v živote štastnou - jsou to moji blízcí a prátelé. Asi bych ty chvíle strávila s nimi nebo bych chtela udelat neco výjimecného, co by se v mém živote zaznamenalo. Neco, na co nyní nemám práve ten cas. Pilot se zamyslel nad chlapcovým vyprávením, co by delal s tím casem? .. šel by ke studánce. Protože byl na poušti už osmý den a docházela mu zásoba vody. A tak se oba vydali hledat nejakou studnu. Povídali si o tom co delá veci krásné. Pak malý princ usnul a pilot ho nesl v nárucí, v tu chvíli spatril studánku. Bylo to krásné, když se rumpál rozeznel jakoby zpíval a oba dva konecne spatrili kapky vody. Malý princ mel stále starost o svou kvetinu, a tak poprosil pilota, aby beránkovi nakreslil náhubek. Pilot šel opravit své letadlo, a když se vracel, spatril chlapce jak sedí na okraji kamenné zdi a domlouvá se s hadem. Chtel se vrátit na svou planetku, za svou kvetinkou, byl za ni preci zodpovedný. Tak se domluvil, aby ho had uštkl na tom samém míste, kde spadl na Zem, a tak na Zemi nechá jen své telo a vrátí se na tu svou hvezdicku. Povídali si celý den, pilot byl z toho velmi neštastný. A tak šel malého prince doprovodit k hadovi. Kolem jeho nohy se mihlo cosi žlutého a po chvíli spadl mrtvý do písku.

Pilot se tedy vrátil domu, nikomu nikdy svou príhodu nevyprável. Jen se stále trápí s beránkovým náhubkem, zapomnel mu totiž prikreslit k nemu remínek. Doufá, že mu beránek nespase ružicku. A tak prosí, jestli by nekdy nekdo spatril v Africe na poušti chlapce se zlatežlutými vlásky a žlutou šálou kolem krku, který nikdy neodpovídá na otázky a také od nich nikdy neodpustí, at mu rychle dá vedet: „Malý princ vrátil!“.

Tato kniha se mi strašne moc líbí, už jen proto, že je to pohádka, která není tak prostá a musí se nad ní trošku popremýšlet, každý si predstavuje veci jinak. Nejaké postavy meli velmi zajímavé a chytré výroky. Hlavne tedy malý princ, líbilo se mi, jak nad vecmi premýšlel, dále liška, její dojemná prosba o jejím ochocení a kamarádství, a ješte bych priradila postavu hada, který vychytal lakomství a bezohlednost mnoha lidí. Ale narozdíl od ostatních pohádek, které vetšinou (témer vždy) štastne koncí, tato pohádka koncí, dá se na jednu stranu ríci tragicky a na druhou s dobrým pocitem, že se malý princ vrátil domu. Velmi smutné je úmrtí prince, který byl schopen udelat ke konci príbehu vše pro to, aby jeho ružicka nebyla osamelá a nezahynula. Uvedomil si, jak je duležitá.