Dětská literatura má za úkol rozvíjet fantazii, vytvářet morální kritéria a uvést děti do světa dospělých a mezilidských vztahů. Podle věkových struktur ji dělíme na předškolní věk (leporela, říkadla), mladší školní věk (pohádkové příběhy, poezie, comics), starší školní věk (dobrodružství, sci-fi, fantasy, dívčí romány). Literatura pro děti vznikla na přelomu 18. a 19. století ve formě lidového folklóru. Pohádka je prozaický žánr, který podává objektivní realitu jako nadpřirozenou. Netýká se žádné konkrétní historické události. Standartizované prostředky: byl jednou jeden, za devatero horami, a jestli neumřeli, hrdina plní tři úkoly, 3 synové, 3 panyb¦ Kouzelné pohádky, zvířecí pohádky, legendární pohádky, realistické pohádky. Pověst je konkrétněji vázána s místem i časem, činí si nárojk na věrohodnost, má jednotný děj. Pověst místní, historická, etiologická, legendární, erbová, rodová, démonická.
Obsah
Život a zvláštní dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku. Fiktivní autobiografie, světově proslulý román představitele měšťanské kultury zlatého věku anglického klasicismu. V 1. osobě vyprávěný příběh trosečníka, který po 28 let obývá pustý ostrov. Robinson Crusoe (vlastním jménem Kreutznauer) prožije po odchodu z domova motivovaném touhou po dobrodružství řadu příhod na moři, upadne do otroctví, po útěku se v Brazílii věnuje plantážnictví a obchodu s otroky. Při plavbě do Afriky jeho loď ztroskotá a Robinson, který se jediný zachránil na pustém ostrově, začíná vlastníma rukama s minimem prostředků zajišťovat svou existenci. Postupně se rozvíjející civilizovanost Robinsonova života na ostrově vyvrcholí v 25. roce pobytu, kdy se objektem hrdinova civilizačního úsilí stává i lidská bytost (vzdělávání zachráněného divocha Pátka). Do vlasti se Robinson vrací po 35 letech na anglickém korábu, jehož kapitánovi pomůže potlačit vzpouru. Po 7 letech pobytu v Anglii shledává při opětovné návštěvě ostrova, na němž byli zanecháni vůdci vzbouřenců, že tu civilizace pokročila do stadia soukromého vlastnictví půdy. Českou verzi tohoto díla převyprávěl Josef Věromír Pleva, který upravil některé části knihy. Například dobu pobytu o samotě zkrátil na deset let, protože při delší době by podle nových poznatků, které Defoe neměl, došlo k zešílení nebo ke zdivočení Robinsona. Rovněž při návratu se shledává s matkou, o které Pleva předpokládal, že byla poměrně mladá a mohla se dožít návratu syna.