Je májový slunný den. Asi dvacet metrů za barikádou leží Helenčino bezvládné tělíčko. Po ulici běží muži, kteří dali zbraně dopředu na barikádu a vidí Helenčino tělo. Stojí nad ním a přemýšlí. Kdo to asi udělal? Prohledali všechny okolní domy a nokde nikdo. Až jednou si vzpomněl, že nechal ve čtvrtém patře starou bábu. Rozběhli se tam. Otevřela jim stará žena v noční košili a starém županu. Martínek chytil starou bábu za rameno a odstrčil ji. Vpadne dovnitř bytu, ale nikdo tu není. Najednou si všimne krajíce. Široký mužský chrup na něm vytvořil dva půlměsíce a zanechal kapky krve. Jednou ranou otevřel Martínek dveře skříně, vytahuje šaty a najednou drží něco pevného b“ živého Němce. Hned ho svázali šňůrou na prádlo. Bába se nahla z okna a spadla dolů. Povstalci nutili Němce jíst zem, on plnou pusou jedl až se zalykal. ukázalo se, že je to doktor. Pak ho předali partyzánům.