Jan Hus O církvi

Nejdůležitější Husův latinský spis De ecclesia
Obsah
Latinský spis samostatně zpracovává některé otázky a názory vyslovené již Johnem Wycliffem. V něm Hus vyslovil názor, že papež žijící v hříchu není hlavou církve, dokonce není ani jejím členem. Tak je ovšem možno odepřít papeži poslušnost a neuznávat jeho autoritu. Hus nevidí hodnotu a důstojnost člověka v jeho společenském postavení a úřadě, který zastává, ale v jeho životě mravném a zbožném, či nemravném a bezbožném. Husova kritika hluboko zasáhla církev a papežství, jež neprávem odvozovalo svou moc a postavení přímo od Krista, ač bylo ustanoveno teprve císařem Konstantinem. Hus se postavil proti nadstátní univerzálnosti katolické církve, položil svým schválením přijímaní pod obojí způsobou základ nové národní církve a podnítil revoluční touhy lidu po sociálně spravedlivé společnosti.
Další období: husovi předchůdci john wycliffe, konrád waldhauser, jan milíč z kroměříže, matěj z janova, tomáš ze štítného: řeči besední. Samostatným obdobím je hus. Píše latinsky: quodlibet, o církvi, o šesti bludech - česky: knížky o svatokupectví, výklad viery desatera a páteře. Po zákazu kázání napsal: postila, o pravopise českém. Dalsí období jsou husovi pokračovatelé: petr chelčický: o boji duchovním, sieť viery prave, petr chelčický založil jednotu bratrskou
Autor
Narozen v Husinci u Prachatic, roku 1400 byl vysvěcen na kněze. Os roku 1402 kázal česky v kapli Betlémské. Byl vůdčí osobností celého husitského hnutí. Byl nejen učencem, vysokoškolským učitelem, ale i lidovým kazatelem a spojoval takto ve své činnosti teorii i praxi. Kolem roku 1409 významně zasáhl i do politiky tím, že se zasloužil o vydání Kutnohorského dekretu. 6.7.1415 upálen jako kacíř. Význam: učení vyvolalo obrovské revoluční hnutí, požadavek přijímaání pod obojí způsobu, svobodné kázání a vykládání Bible, život církve bez přepychu. Hus rozbil monopol církve ve zprostředkování mezi jednotlivcem a bohem, jako jedinou závaznou normu křesťanova života určil Bibli.