Duležité je, že úřední snímek Františka Novotného (ukazuje mu prukaz) odpovídá přesne tomuto zevnejšku, zatímco pleš, knír a šušťák jsou doplnky (ukazuje mu jiný prukaz) Svatopluka Cecha."/T3

Požár:
"Vodička: Byl jste na vojne, pane Engl?
Engl: Byl...
Vodička: Hodnost?
Engl: Svobodník...
Vodička: Tak to jistě teď, kdy první rozčilení přešlo, musíte poznat, že Valkýra je defacto...?
Engl: Plamenomet...
Vodička: Výtečně, svobodníku. (Tvrzníkovi) Poznamenejte si ho, kolego. Postarám se, abyste byl brzo desátníkem. A víte, k čemu je hasičum plamenomet?
Engl: (vrtí hlavou)
Vodička: Máme případy, že se nám lidi pomalu dusí a my k nim nemužem...nebo vyvolají paniku a ohrožujou ostatní. Požár je váleční stav, svobodníku, a humánní je to, co zachraňuje většinu. A když paninka tvrdí, že tu nehořelo...Hurník!
Hurník: Provedu. (vykročí doprostřed místnosti a namíří na Jarču trysku...)"/T4


Atest, Marast, Safari - 1979-1981, aktovky o Ferdinandovi Vaňkovi v
spolupráci s V. Havlom
Marie zápasí s anděli - hra o herečke Vlaste Chramostovej
Vzpomínka na Biskaj
Pat aneb hra králů - 1987
Malá krevní msta
Ecce Constantia - 1988, o kostnickom koncile

Dramatizácie: R. Rolland - Dobrý človek ešte žije
L. Andrejev - Fixná idea

Prozaická tvorba:
Z denníka kontrarevolucionáře - 1969, jej vydanie bolo zakázané
Katyně - 1978
Bílá kniha ve věci Adam Juráček kontra sir Isaac Newton -1991
Nápady svaté Kláry - 1982
Sněžím - 1993
Hodina tance a lásky - 1989
Konec velkých prázdnin - 1996
Sex a šest - 1998

Kde je zakopán pes - 1987,
Román, písaný denníkovou formou, je v podtitule označený ako memoárromán, čo jasne dokazuje jeho autenticitu. Datované denníkové záznamy sú vedené vo dvoch pravidelne sa striedajúcich časových rovinách. Postavy sú reálni ľudia, ktorí v auguste 1968 nesúhlasili s okupáciou a neskôr podpísali Chartu 77. Prvá rovina je záznamom udalostí spojujúcich sa s vydieraním hlavného hrdinu neznámymi zločincami (odohráva sa len 4 mesiace so začiatkom v júli 1987). Hrdina bojuje proti rafinovaným úkladom, ktoré sú iniciované podľa všetkého ŠtB. Z tejto situácie vyrastajú konflikty plné napätia, irónie a často I trpkosti.
Druhá rovina, odlíšená typom písma, je podobná, ale časovo extenzívnejšia (od začiatku 60. rokov až po začiatok prvej roviny). Je tam taktiež väčšie množstvo postáv, všetky pod skutočnými menami (V. Havel, P. Landovský, atď.). Opäť sa stretávame s hrdinovými konfliktmi s mocou, organizovaním opozície, súkromným životom a opisom tvorby. Koniec románu tvorí trojstranový epilóg, ktorý hovorí o okolnostiach Kohoutovho vypovedania z vlasti.
Kompozícia pozostáva z jednoduchého chronologického radenia, rozloženého do dvoch už zmienených rovín, ktoré sa pravidelne striedajú. Celé rozprávanie je štylizované do podoby permanentného rozhovoru hrdinu s vlastným psom, pretože väčšina ľudského okolia zo strachu nepočúva.