Tento český autor se narodil 23.11.1972 v Chlumci nad Cidlinou. Vystudoval akademické gymnázium a filozofii v Praze. Nejprve se stal profesorem v Hradci Královém, kde mj. učil J.K. Tyla, poté na Akademickém gymnáziu v Praze (učil. V. Hálka, J. Nerudu, J. V. Friče, G. Pflegra). Z tohoto gymnázia byl suspendován za to, že jeho žáci (včetně Hálka) vydali nepovolený, česka psaný časopis. Podnikl první cílevědomý pokus o českou historickou prózu. Umírá 15.9.1859 v Praze-
- „Hadrián z Římsů“
- rytířská veselohra o 4 dějstvích, vychází 1817
Kniha: Nakladatelství Odeon, Praha 1966
Postavy: Rytíř Světislav, pán na Čelakově
Jenoféna, jeho svobodná sestra
Ruměna, jeho dcera (18let)
Želmír, Ruměnin nápadník
Soběbor, Přítel Želmíra
Srpoš, žoldnéř vydávající se za Hadriána
Hadrián z Římsů, syn Světislavova přítele (32let)

Místem děje Klicperovy frašky je hrad Čelakov (kdesi v Krkonoších) a jeho nejblížší okolí roku 1329.
Ústředním tématem je láska Ruměny, dcery rytíře Světislava, a Želmíra, vydávajícího se za prostého jinocha. Otec má ovšem jiné představy: chce svoji jedinou dceru provdat za syna svého válečného přítele Kiliána Blyskota z Římsů, Hadriána, který je ovšem asi o 14 starší a je na tom zdravotně špatně. Ruměna s takovým sňatkem pochopitelně nesouhlasí a stojí si za svou láskou k Želmírovi.
Želmírův přítel Soběbor jednoho dne nocuje ve stejné krčmě jako pravý Hadrián z Římsů, který se chystá na Čelakov, aby mohl být zasnouben s Ruměnou. Soběbor ví o lásce Ruměny a Želmíra a tak mu potají vezme doprovázející listinu a vymění za jinou, kterou sám stejným písmem napsal, ale změnil text. U Čelakova nachází žoldnéře Srpoše, který je podle doprovázející listiny podobný Hadriánovi (ale ve skutečnosti mnohem hezčí). Za slib malé chaloupky Srpoš přistupuje na hru, i když ví jen to, že má hrát jakéhosi Hadriána z Římsů a o víc se nemá starat.
Želmír sám zatím do děje moc nezasahuje, pouze se schází s Ruměnou, protože nemá dost odvahy na to, aby oslovil jejího otce. Ve skutečnosti je synem Světislavova nepřítele, který ale zemřel.
Světislav uvítá na hradě Srpoše i Soběbora a vše se zdá být v pořádku, dokud se neobjevuje další Hadrián (ve skutečnosti ten pravý), kterému Světislav nevěří a nechá ho uvrhnout do žaláře, kde ho navštěvuje Jenoféna, která falešníkům neuvěřila a nechává Hadriána tajně ubytovat v pohodlnější části hradu.