Gervaisu již nikde nechtějí zaměstnat, a tak věří ve svého muže, který má přinést 14 denní výplatu. Coupeau však s výslužkou uteče a celou ji propije. Svou ženu pošle na ulici, ať si vydělá sama. Každý ji však odmítá. Promočená a zmrzlá narazí na Goujeta, který ji doma pohostí. Jen polibek, to je vše v jejich vztahu. Coupeaua viděli celý týden zlitého jako žok a Perko všechno platil. Oženil se totiž s prachatou paničkou a peněz má dost. Coupeau skočí do řeky a chcípá u svaté Anny. Situace je opravdu vážná, protože mu tancují ruce, nohy i břicho. Má vidiny, že s někým mluví a žerou ho krysy. Cokoliv pije (limonáda, voda) má pro něj příchuť kořalky, Chuťové buňky to tak cítějí. Lorilleuxovi i ostatní se jen sázejí, kdy pojde. Pajda je samozřejmě o všem informuje.

Lékař znovu vstal a poslouchal Coupeaua, který teď za bílého dne viděl zase přízraky. Zdálo se mu, že vidí na stěnách pavučiny velké jak lodní plachty. Potom se z těch pavučin udělaly sítě a oka se na nich stahovala a zase natahovala, divná hračka! Oky se provlékaly černé koule, opravdové eskamotérské koule, napřed malé jako kuličky na hraní a potom velikánské jako dělové koule. Rostly a zase se smršťovaly, to všechno jen proto, aby ho dopalovaly. Najednou vykřikl: "fuj, krysy! Koukejte, teď jsou tady krysy!"
To z koulí se najednou udělaly krysy. Ohavná zvířata rostla, provlékala se sítí, skákala na matraci a tam mizela. Objevila se také opice, vyskočila ze zdi, skočila zpátky a pokaždé se k němu přiblížila tak blízko, že couval strachy, aby mu neukousla nos. Najednou se všechno změnilo, zdi asi začaly dělat kotrmelce, protože Coupeau pořád křičel, zajíkaje se hrůzou a vzteky: "Tak vy takhle! Au! Jen si se mnou házejte, mně je to fuk! .. Au! Barák! Au! Dolů s ním! .. Ano, jen si vyzvánějte, vy flanďáci zatracený! Ven si hrajte na varhany, abych nemusel zavolat strážníka!...
.. Po dalších vyčerpávajících halucinacích, které trvaly tak tři dny ze sebe vyrazí srdcervoucí výkřik, zakopne o matraci a naznak se svalí ...
Lékaři odešli. Gervaisa tu zůstala s asistentem; asi za hodinu řekla zase tiše: "Pane doktore, pane doktore, už je mrtvý ..." Ale asistent se podíval na nohy a zavrtěl hlavou. Bosé nohy, vyčuhující z lůžka, tancovaly pořád. Nebyly zrovna nejčistší a nehty na nich byly ukrutně dlouhé. Tak minulo ještě několik hodin. Najednou nohy ztuhly a znehybněly. Tu se asistent otočil k Gervaise a řekl: "Tak je povšem" - Až teprve smrt dokázala ty nohy zastavit. Po Coupeaově smrti měla Gervaisa málo šancí na přežití.