Eduard Bass Cirkus Humberto

- Státní nakladatelství krásné literatury
- Praha 1955
- rozsáhlá románová kronika
- cirkusové prostředí, většinou cizina
- od 60.let 19.století až do 1. čtvrtiny 20. století


HLAVNÍ POSTAVY

Antonín Karas – český zedník, dobrák a poctivý člověk, otec Vaška

Vašek – pracovitý, bystrý, schopný, pohybově nadaný,

z Čechů např. Malina, Kerholec, Jan Bureš – vlastenci ovlivňující Vaškovu výchovu

manželé Berwitzovi

Helenka – jejich dcera, krasojezdkyně, Vaškova manželka

Petr – syn Vaška a Helenky, netíhne k cirkusu, nadaný matematik

artista Paolo – Vaškův konkurent

Antonín Karas žil spokojeně se ženou a synkem v Horní Sněžné. Již 20 let jezdil na jaře se svou partou do Hamburku za prací. Jeho žena však jednoho dne onemocněla a chlapci odešli za prací bez Karase. Za týden po tom, co parta odešla, Márinka zemřela. Po pohřbu vzal Karas synka Vašíka a vydal se za partou. Tentokrát však v Hamburku nemohl žádnou práci najít a partu taky nenašel. Z nouze se dal najmout do skupiny dělníků, které zaměstnává veliký Cirkus Humberto.Setkal se zde s několika svými krajany - Kerholcem, starým Malinou a Janem Burešem. Právě ti mu pomáhali při prvních krocích v nové práci. Stal se stavěčem a začal hrát v cirkusové kapele. Cirkus - v tehdejší době skromný podnik světového jména - vyrostl přičiněním Bernharda Berwitze, který si vzal Antoinettu Humbertovou, jejíž otec Carlo Humberto založil tento Cirkus.
Mladého Vašíka cirkus úplně uchvátí. Jeho otec, poctivý zedník, má však výčitky svědomí, nemůže se rozhodnout, zda má zůstat - nebo odejít a hledat si jinou práci. Celý cirkus, všichni jeho obyvatelé, hlavně jeho parta "tenťáků", je mají rádi, zvláště pak Vašku, kterého si každý oblíbil pro jeho poctivost, lásku ke zvířatům a chuť do práce. Pod vedením stájníka Hanse se Vašku naučí i ovládat malé koníky a má s nimi nacvičeno i malé vystoupení. Vašík pak na chvíli opouští cirkus a vrací se s tátou na Šumavu. Tam se dozvídají, že všichni členové tehdejší party zedníků, se dali k cirkusu. Zde se Karas definitivně rozhodne a po 5-ti dnech se vrací nastálo do cirkusu.
Vašek po dlouhém a namáhavém cvičení vyniká jako slavný artista. Vyniká v drezůře koní i šelem, v krasojízdě i v akrobacii. Není poroto divu, že si ho majitel cirkusu zvolí za svého nastávajícího zetě, ženicha své jediné dcery Heleny.

Po velkém rozhodování, jak se strany Heleny, tak i ze strany Václava, jelikož každý z nich myslí na někoho jiného ( Vašek na kamarádku z dětství Růženku a Helenka na artistu Paola), se nakonec koná svatba. Mladí manželé po někdejších neshodách opět nacházejí štěstí v synovi Petříčkovi. Petříček však odmalička projevuje nadání pro matematiku, je chytrý a pro cirkusový život se vůbec nehodí. To ovšem nejvíce mučí jeho rodiče, kteří doufali, že bude pokračovat v jejich díle.
Přichází hospodářská krize, která taky dolehne na cirkus Humberto. Po smrti Petra Berwitze, je Vašek donucen zrušit cirkus a najmout v Praze varieté. V divadle Václav Karas - ředitel - vypracuje jednu z nejlepších varietních scén a v létě, kdy jsou divadelní prázdniny se budova mění v tělocvičnu, kde se učí budoucí vynikající hvězdy artistického světa. Helena, která trpí samotou v Praze, opouští Václava a nachází uplatnění jezdkyně v cirkusu Kranz, kde také nalezne svou smrt.
Syn Václava Karase, Petr, vystuduje gymnázium a potom matematiku na Vysoké škole, ožení se s dcerou továrníka Kostečky - Emilkou. V této době uvažuje Václav Karas, že opustí varieté, ale po narození vnučky Lidušky, se jeho plány mění. Nalézá u ní talent, který nedostal jeho syn Petr, a tak se ujímá její výchovy. Dědeček pak pomáhá vnučce uskutečnit její sen - stát se tanečnicí. Dá mu to ovšem hodně práce než zlomí odpor Liduščiných rodičů, ale nakonec odjíždí Ludmila do Německa.
Ludmila se nesmírně daří a tak podepisuje jednu smlouvu za druhou, a dědečkovi dělá samou radost. Když se Václav Karas vzdává své činnosti, loučí se sním celý umělecký svět. Přijíždí s ním také Ludmila v doprovodu svého ženicha, hraběte Mária Pallachicha. Když se Karas dovídá o jeho koních a o jeho nové stáji, neubrání se slzám a své stáří stráví na jeho statcích.

Román zachycuje život lidí v okolí cirkusu Humberto, kteří milují svou práci natolik, že i když jde do tuhého, umí si navzájem pomoci a neopouštějí se v nesnázích.

- oslava českého člověka, jeho píle a schopností; vyjádření důvěry v českého člověka
- víra v budoucnost českého národa


VLASTNÍ HODNOCENÍ

Je to velice zajímavý román, kdy má čtenář možnost nahlédnou do osudů lidí z cirkusového prostředí. Výrazné je zde vyzdvihování schopností českého člověka, velice mě překvapilo, až jak moc byly tvz. „zlaté české ručičky“ brány vážně, když nyní je tomu úplně naopak. Trochu mi dělalo problém zorientovat se v tom množství jmen, ale jinak byla tato kniha velice zajímavá.