Strakonický dudák byl poprvé hrán 21. listopadu roku 1847. Tyl se v tomto díle opírá o krásu lidového pokladu vyprávění, pohádek a pověstí, které v tobě objevoval a vydával také Karel Jaromír Erben. Tyl do svého díla vložil mimo postav živých (lidských) i postavy pohádkové : polednici, lesní panny, divé ženy, duchy. Hlavní postavou je Švanda, který je mladý dudák. Vydělává si hrou na dudy, ale příliš peněz za to nemá. Má milou Dorotku, kterou by si chtěl vzít. Dorotky otec však nesouhlasí, protože Švanda je chudý, Švanda se tedy jednoho dne rozhodne, že půjde do světa vydělat si peníze. Předtím, než se do světa vydá, usne v lese. Zde za ním přijde jeho matka Rosava - polednice, která poprosí lesní víly, aby mu pomohly :
„ ROSAVA (na ně kývá, načež se okolo ní shromažďují) :
Pojďte, pojďte, sestry milé,
čekalať jsem této chvíle,
abych svoje drahé dítě
z náplasti a sítě
lidských nehod vyvedla,
a pak utišená,
štěstím jeho potěšená
v klidné lůno zase usedla.
LESNÍ PANNY : Tohle syn tvůj ?
ROSAVA : To ten samý,
pro nějžto mě panovnice
nad pannami
temných lesů netrpěla více
v říši své - ta bláhová !
...
BĚLENA : Mluv, co máme vykonat ?
ROSAVA : Dechněte mu v jeho dudy
svoje sladké zpěvy,
aby hraním jeho všudy,
kamkoli jen kročí,
ztichly smutek, bol a hněvy,
radostná i slza tekla z očí;
by se každé srdce na něj smálo,
však i zlaté odplaty mu přálo !“
Víly mu tedy očarují dudy tak, že každý kdo je uslyší, bude šťastný a veselý, ale mají jednu podmínku :
„BĚLENA : Libě budou jeho dudy znít,
dokávad je bude v lásce mít;
jestli na ně ale jednou zakleje,
čaromoc jich pryč se poděje.“
Švanda se tedy vydává do světa i přes nesouhlas Dorotky, která je kvůli tomu velmi nešťastná. Jde tedy za ním i s jeho kamarádem Kalafunou. Rosava mezitím jde s prosbou o ochranu syna za panovnicí nad vílami. Prosí ji, aby mohla být stále při něm a aby ho mohla chránit.
Švanda se ve světě stává slavným, jeho dudy uměly skutečně rozveselit každého. Vydělává peníze a těší se domů za Dorotkou. Potká ho ale Vocilka, vychytralý bývalý študent z Čech, který se rozhodne na Švandovi vydělat. Zprostředkuje mu návštěvu u princezny tamější země (princezna je velmi nešťastná). Švanda princeznu rozveselí a ta si ho chce vzít. Švanda je v tu chvíli zmaten. Vocilka však využívá situace a Dorotku s Kalafunou, kteří tam za Švandou přiběhnou, dává zatknout a poslat do vězení. Do sálu však náhle vstupuje ženich princezny a odvádí ho do vězení.