Romantismus je kulturní směr 1. poloviny 19. století, jeho největší rozkvět probíhal ve 30. letech. Oproti předchozím literárním směrům se romantismus často obrací k historickým tématům, které doplňuje složitými zápletkami, vypjatými city a mnohdy tragickými konci. V malířství převažují fantastické krajiny a romantická zobrazení historických výjevů. V hudbě se objevuje jak intimní lyrika, tak bouřlivé skladby (Chopin, Beethoven). V dílech nacházíme značný individualismus. Základním znakem je rozpor mezi ideálem a skutečností, jedincem a společností, klade důraz na city a fantasii, hlavní hrdina nemá zájem se přizpůsobovat, je netypický, vzporný, časté téma: nešťastná láska.
Obsah
Evžen Oněgin, mladý petrohradský švihák, lehkomyslný unuděný dandy, trávící čas na plesích, odjíždí na venkov, kde mu umírá strýc, po němž má dědit. Po smrti strýce se usazuje na vsi a seznamuje se s básníkem Lenským, opojeným německou romantikou, a se sekretářkou Larinovou a jejími dcerami Olgou a Taťánou. Chladný Oněgin s ironií sleduje bezbrannou naivitu Lenského a jeho vztah k Olze. Pro Olžinu sestru Taťánu je Oněgin ztělesněním dívčích snů o muži, proto odhazuje konvence a píše mu vášnivé milostné vyznání. Oněgin však tento cit odmítá, u Larinových vzbudí naopak žárlivost Lenského a v souboji ho zabíjí. Po letech strávených cestováním se Oněgin vrací a setkává se s Taťánou, která se provdalal do bžvysoké společnostibś. Oněgin vzplane, ale tentokrát je to Taťána, která odmítá návrat do nejistoty. Román se skládá z 8 hlav b“ každá je uvedena jedním nebo několika motty z ruských i světových autorů. Román je doplněn autorskými poznámkami. Anglický romantismus: g.g.byron: childe haroldova pouť, má duše temná je, džaur, korzár, p.b.shelley: odpoutaný prométheus, alastor aneb duch osamělosti, w.scott: ivanhoe, panna jezerní. Francouzský romantismus: v.hugo: chrám matky boží v paříži, bídníci, 93, stendhal: červený a černý, kartouza parmská, f.r.deChateaubriand: atala. Polský romantismus: a.mickiewicz: dziady, konrád wallenrod, pan tadeáš, J.slowacki: balladyna. Ruský romantismus: a.s.puškin: kapitánská dcerka, kavkazský zajatec, evžen oněgin, m.j.lermontov: démon, hrdina naší doby, maškaráda. Německý romantismus: novalis: hymny noci, h.heine: kniha písní, itálie: g.leopardi: zpěvy, u.s.a: e.a.poe: havran, vraždy v ulici morgue, maďarsko: s. petöfi.