Biologická potřeba pohlavní touhy a touhy po potomcích nepovznesla ženu sociálně. Muž má nad ženou moc. Hospodářsky představují dvě kasty (výhodnější postavení, vyšší mzdy, více nadějí na úspěch pro muže). Muži obsazují důležitá místa, mají prestiž, udržovanou tradiční výchovou. Pozůstatek minulosti. Odmítnutí spoluúčasti na mužském světě znamená pro ženu ztrátu všech výhod – únik hospodářskému riziku a „metafyzickému riziku svobody“, která vynalézá své cíle. (Klást se jako subjekt je mravní nárok, pokušení uniknout vlastní svobodě je vlastní každému individuu.) Žena nemá ke svému subjektivnímu bytí prostředky, proto se podrobuje muži. - Kde je počátek této situace? Není v konfliktu. Všechna mužská ospravedlnění jsou popřena faktem druhosti ženy. Náboženství odrážejí vůli mužů ovládat ženy. Diskuze o feminismu jsou nestranné v 18. století. S příchodem průmyslové revoluce, kdy práce žen poskytuje jejich požadavkům hospodářskou základnu, se stávají feministické diskuze stranické, jejich odpůrci argumentují proti tomu, že ženy jsou ochotné pracovat, často za nižší mzdu než muži. Ženám je přiznávána „rovnost s rozdílností“. - Argumentace nadřazené kasty stavem, který sama vytvořila. (dobrý černoch, věčná žena)
- Má žena zůstat na nižším stupni navěky? Proti zlepšení jejího postavení hovoří hospodářské zájmy a také to, že mezi utlačovanými se i ten nejmenší z utlačovatelů cítí jako svrchovaný pán, mast na komplex méněcennosti, muži nevědí, co by jim přinesla zítřejší žena. Mužům působí potěšení považovat se za jediný a naprostý subjekt. - Existence společenských diskriminací, které na ženu hluboce působí, až vypadají jako její přirozenost, obtížné analyzovat pro muže. Mužská neplodnost ve věci ženské otázky z ní učinila hádku. Jak tedy klást otázku? A jakým právem? Menší soustředění na požadavky, více objektivity díky posunu v úsilí feminismu
- Hierarchie zájmů: zájem společnosti má být takový, který zajišťuje soukromé blaho jeho občanů. Myšlenka štěstí nemůže být směšována s tímto zájmem: co znamená slovo štěstí, může být v argumentaci zneužito. Uplatnění každého subjektu je v transcendenci, je-li mu přisouzena imanence, nemůže naplnit svou svobodu – existencialismus, transcendence ženy je překračována navždy jiným, svrchovaným vědomím. Cílem není štěstí, ale svoboda ženy.

Osud
- U vyšších obratlovců dochází k uvolnění samčí části vůči reprodukční funkci, žena – menses, dospívání, menopauza – odcizení individuálnímu životu. Nadřazenost muže nad ženou není biologická danost.