„Mýtus je jedna z pastí falešné objektivity, do níž se nechá chytit i vážný duch. I tady jde opět o to, nahradit prožitou zkušenost a jí požadovaný a svobodný úsudek strnulou modlou.“ (139) Kolektivní a řízené sny, klišé, jsou proti skutečnosti chudé, skutečnost je mnohem bohatší a zázračnější. Zavržení mýtu není ochuzením vztahů mezi mužem a ženou, je jen požadavkem pravdivosti vztahů. Dvojakost v postoji dnešních mužů, kteří uznávají, že žena je jim do jisté míry podobná, přesto však nadále trvají na její nepodstatnosti, vyvolává u ženy „bolestnou rozpolcenost“(140), nevyrovnanost, kolísání mezi jedním a druhým údělem. Osobní úspěchy ženy jsou v rozporu s jejím ženstvím, ž není objektem. Nová forma erotismu zobrazuje ženu jako společenskou bytost a zároveň jako tělesnou kořist. Až muži přijmou situaci, která se vytváří – naplnění ženy jako svébytného jedince a zároveň jako nositelku ženského údělu – bude žena moci žít bez rozpolcenosti. DÍVKA
- S ukončením pohlavního vývoje se budoucnost dívky, prozatím, přes mrzačení a šikanu, sebe sama chápající jako transcendující bytost a o své budoucí pasivitě pouze snící, stává konkrétní skutečností. Její mládí očekává Muže. Ačkoliv dospívající mladík také sní o ženě, nestává se mu ona jeho jediným údělem. Je přesvědčena o jeho nadřazenosti, založené hospodářsky i společensky. V muži se dívce jeví to Druhé, stejně jako se ona jeví jemu, jen on je pro ni podstatnější. Dospívání se projevuje na její tělesné stavbě, tělo se díky menstruačnímu cyklu stává překážkou mezi ní a světem, je bolavým břemenem, kterým se pak stává i cely svět. Dívka téměř nezná postoj bojové výzvy, přestože soupeří s ostatními ženami – její snaha vyniknout musí být rezervovaná. Pro muže je násilí „autentický důkaz lnutí k sobě samému“ (146), chlapec se, na rozdíl od dívky, může kdykoliv vzbouřit proti dané skutečnosti. Jeho přijímání této skutečnosti je jejím stvrzením, žena přijímá řád věcí jako daný. Nedůvěra ve vlastní tělo znamená ztrátu důvěry v sebe. - Erotické impulzy muže nemají pro něj zahanbující charakter jako pro dívku.Jsou znamením jeho transcendence. Tělo dívky je přítěž. Užírá ji úzkost z toho, že je ženou, její biologická ženskost je handicapem. Komplex méněcennosti, založený tímto fyzickým handicapem, ji zatěžuje i po intelektuální stránce.