36)
- Egypt – žena je spojenkyní a ochránkyní muže, má stejná práva jako muž, může uzavírat smlouvy (manželka, která se účastní náboženských obřadů), manželské smlouvy, práva k rozvodu , nebyly však společensky rovny mužům (faraón je vždy muž), vyžaduje se věrnost, kterou nemusí dodržovat druhá strana
- Řekové –nežili v mnohoženství, měli hetéry, prostitutky, žena je neplnoprávná, je v moci poručníka, epiklerát – dědička, není-li mužský potomek, se stává manželkou nejstaršího příbuzného v otcovském rodu
- Kde je popíráno soukromé vlastnictví – Sparta, žena se má skoro stejně jako muž
- Řím – u Etrusků posloupnost po matce, po smrti Tarquinia – patriarchální právo, žena je bezmocná otrokyně, neúčastní se veřejných záležitostí, není nikdy občankou, podíl na otcovském dědictví nemůže užívat svobodně, nesrovnalosti mezi tím, že žena patří jak otci, tak manželovi, urovnává domácí soud, otec rodiny vládne neomezeně nad manželkou i dětmi, žena je ve velké vážnosti, řídí otrokyně, vychovává děti, matróna je paní krbu, účastní se náboženských obřadů, je družkou muže, ne otrokyní
- Křesťanství – zrušen rozvod, věno je nezcizitelné
- Germáni – klany s mateřskou posloupností a patriarchální rody, žena je bezmocná ve společnosti, „kde jakákoli způsobilost pramenila z hrubé síly“, má jistá práva, je ve vážnosti, muž si ji kupuje za cenu, která se stává jejím věnem, majetkem; rodina je monogamní, žena je pod poručnictvím, ale je také družkou, ženy jsou kněžkami, věštkyněmi
- středověk – žena nemá žádné osobní právo, má práva jen jako žena svého muže, později přechází poručnictví nad ženou na stát
- feudalismus – žena nemá žádnou politickou způsobilost
- 13. století – kult Panny Marie, dvorská láska, veřejné odmítání cizoložství, ve skutečnosti si žena hledá milence mimo manželství
- ztráta feudálních výhod stavů – ženy mohou plnit peněžní závazky stejně dobře jako muži, ve Francii je dívka rovna muži, vlastní-li léno, také jím vládne, také hraje vojenskou roli, emancipace však existuje pouze mimo manželství, její jmění přechází na manžela, čím bohatší je muž, tím více je mu žena podřízena
- od 16. století je žena, podle římského práva, úplně bezprávná, nejlépe je jí v klášteře
- italská renesance – mocné panovnice, kondotiérky, vzdělané Italky, kurtizány, často jsou nevázané
- kladné a činné naplnění života: královny, světice, vzdělání je však ženám málo dostupné
- 17. století – ženy hrají velkou roli v salónech, věnují se umění, konverzaci, literatuře
- 18. st. – povrchní vzdělání, sňatek nebo klášter, šlechta dovoluje dámám nevázanost: zábava a rozkoš, ale mohou být také skutečně činné. Přítelkyně a inspirátorky spisovatelů, zájem o filosofii, literaturu a vědu, zasahují do politického života, herečky a kurtizány
- v době Revoluce se angažují nejvíce v kultuře, přesto nejsou ženy spisovatelky
- Revoluce – vedena převážně muži, největší nezávislost mají ženy z pracujících tříd, na venkově jsou ženy respektovány, mají autoritu, feministická hnutí žádají zrušení mužských výsad, muži ženám zakážou vstup do politických organizací, je zrušeno právo prvorozeného, povolen rozvod
- Napoleonův zákoník – žena nemá poručnické právo, má menší práva na děti než její manžel, ten také spravuje její jmění; pokračuje debata o feminismu, žena se zařazuje do výroby v továrně, vymyká se z rodinného kruhu, technický vývoj ukáže význam produktivní práce žen, ženy pracují lépe a levněji, v hrozných hygienických a jiných podmínkách; ženy jsou bezbranné , neorganizují se
- pomalu vzniká sociální zákonodárství a nařizují se hygienická opatření pro práci žen
- nízké mzdy – ženy se nedovedly svým vykořisťovatelům bránit
- sladění produktivní práce s mateřstvím – potrat není nikde výslovně povolen, ale až křesťanství přiřklo embryu duši, tresty za zabití dítěte, potraty jsou zločinem proti státu
- jednotlivec se prosazuje proti společnosti, zejména v USA
- poručnické právo žena získá v roce 1917, na přelomu 30. a 40. let 20. století změna postavení vdané ženy, je zrušena povinná poslušnost, avšak rovnost mezi manžely ještě není uskutečněna
- politická práva – ve Francii mají ženy volební právo od r.