Anděl Gabriel potvrdil tato proroctví panně Marii: „Na věky bude vládnout nad Jakubovým rodem, a Jeho království nebude konce..“ (Lukáš 1:33) Zde máme další vzorek z toho, co prorokové vyhlašovali jednohlasně o příchodu království Mesiáše:
„Vlk i beránek se budou společně pást, a lev bude jíst seno jako býk .. nikomu neublíží ani nic nezničí na mé svaté hoře...“
„Raduj se, Jerusaléme... takto mluví tvůj Bůh - hleď, rozprostřu mír jako řeku a jako slávu Pohanů jako tekoucí proud..“ (Isaiáš 65:25, 66:10-12).. „..že změním úděl svého lidu, Israele a Judy, a přivedu je zpět do země, kterou jsem dal jejich otcům .. nebudou už sloužit cizákům, budou sloužit Hospodinu, svému Bohu a Davidovi, (Mesiáš) svému králi, kterého pozdvihnu mezi vámi... Potrestám všechny, kteří je utlačují...“ „Ten, který rozprášil Israel, jej opět shromáždí a bude je opatrovat jako pastýř opatruje svá stáda.. už nebudou více smutní..“ (Jeremiáš 30:3,8,9,20, 31:10, 12)
Je zřejmé, že tyto předpovědi se nenaplnily. Skeptik ospravedlňuje svou nevíru argumentem: „Křesťanství zde je dva tisíce let - mír ještě nemáme a svět nestojí za nic - proč bych tedy měl věřit tomu sloganu „Mír na Zemi,“ který Křesťané vytrubují každé Vánoce?“ Jistě, ale vzdělávání zde bylo mnohem dříve - a stále většina lidí není vzdělána, navzdory knihovnám naplněných statisíci knihami. Kristova spása není automaticky lidstvu vnucena - musí být uvěřena a přijata jednotlivcem, aby byla efektivní. Příchod Mesiáše k znovuobnovení Israele jako hlavu národů a zabezpečení světového míru - to byla ta veliká naděje židovského lidu. Mesiášské předpovědi ale obsahovaly podivné kontradikce, které israelští náboženští vůdci shledali nepochopitelnými, a kterým se většina dnešního židovského lidu nechce postavit váří v tvář. Na příklad, Isaiáš také o Mesiáši prorokoval : „..byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, jako ten, před kterým si člověk zakryje tvář.. byl zadržen a přiveden k soudu... byl vyťat ze světa živých pro nevěrnost mého lidu ....“ (Isaiáš 53:3, 8). Židé nevědomky tyto verše vyplnili, když nechali Krista ukřižovat. Bůh vybral Abraháma, Izáka a Jakuba, a měl v úmyslu vládnout jejich potomkům. Israel se měl stát teokracií, v tom pravém smyslu slova. živá demonstrace vztahu, který by lidé, i národy mohli s Bohem mít.. A tak když Israel si počal přát krále, jakého mají národy kolem, Bůh řekl Samuelovi: „Oni odmítli mne, abych nad nimi nevládl...“ (1 Samuel 8:7). A tak Mesiáš, měl-li ustavit to pravé království, musel by být Bohem, který přichází jako člověk vládnout nad Israelem. Ano, proroci jasně říkali, že Mesiáš bude Bůh, přicházející skrze zrození z panny, aby žil jako člověk mezi svými tvory: „a panna počne a porodí syna ...