A také se stalo, že šestiměsíční embryo v Alžbětině lůně poskočilo, když Marie promluvila, (Lukáš 1:41). a sdělovala jí, „že je těhotná s Božím Duchem.“ (Matouš 1:18). V poznání toho kým je, a co má dělat, Jan Křtitel počal připravovat Israel na Mesiáše tím, že kázal pokání a křtil v řece Jordán všechny, kteří zprávu přijmuli. Bez jakékoliv mystiky - Jan obdržel specifické zjevení od Boha, které se naplnilo v živé konkrétní zkušenosti,
„Ten, který mne poslal abych křtil vodou, mi řekl: „Na koho uvidíš sestupovat Ducha, který na něm zůstane, to je ten, který křtí Svatým Duchem.“ Viděl jsem, a podávám svědectví, že tento je Syn Boží.“ (Jan 1:33,34). Po tom, co pokřtil Ježíše, uviděl Jan Ducha, sestupujícího v podobě holubice na Ježíše, jako splnění Božího slova. Jan přišel o několik svých učedníků, když je věrně poukázal k Ježíši a prohlásil z Božského zjevení: „Pohleďte, Beránek Boží, který snímá hříchy světa.“ (Jan 1:29). A když ho někdo informoval o faktu, že počet jeho učedníků se zmenšuje, zatím co Kristův roste, odpověděl: „on musí růst, já se musím menšit.“ (Jan 3:30). Ale i tento vyvolený prorok došel k bodu, kde už se nezdálo dávat smysl víře, že Ježíš tím Mesiášem je. Jan byl zatčený Herodem, trpěl ve vězení, a měl krátce na to přijít o hlavu. Jak se toto mohlo stát jemu - speciálnímu poslu od Boha, který představil Mesiáše Israeli? Není zde někdo pořádně oklamaný? Pakliže je Ježíš skutečně Kristem, oprávněným od Boha k převzetí království a vládnutí na trůně Davida, co potom dělá Jan ve vězení?
Nemáme potuchy o tom, jak dlouho se s tím Jan rval, aby se nedostal k tomu hroznému závěru. Pravda byla otřesná - ale jakého dalšího důkazu je ještě zapotřebí k závěru, že jeho bratranec Ježíš je dobře míněným, sebe klamajícím podvodníkem? V posledním pokuse o záchranu své víry, poslal Jan dva, ze svého zmenšujícího se štábu učedníků, aby se na Ježíše podívali a položili mu nějaké ty otázky. V jejich přítomnosti vykonal Ježíš nějaké zázraky a poslal je zpět aby pověděli Janovi co viděli. Evangelia nám nic o Janově reakci neříkají, ale domníváme se, že ho Bůh ve hodinách jeho zkoušky podržel... Otázka Jana Křtitele vyžadovala specifickou odpověď: „Jsi Ty ten, který má přijít“? Nepomohlo by, kdyby se Ježíš zapřisáhl, že Kristem je. Zdali je, nebo není tím Mesiášem který má přijít, by mělo záviset jen a jen na tom, zda splňuje mesianické předpovědi! To bylo také proč Ježíš své učedníky varoval, aby nikomu neříkali že On Mesiášem je, dokud nesplní předpovědi, a nevstane z mrtvých.. (Matouš 16:20-21, 17:9)..