(Exodus 3:6), Tak byl také identifikovaný Ježíšem (Lukáš 20:37) a Petrem při jeho inspirovaném prvním kázáním na Den Letnic (Skutky 3:13). Ten důležitý rozdíl mezi Židy a Národy je udržovaný konzistentně celou Biblí, a speciální vztah Israele vůči Bohu je prohlašován jako věčný: „.. a tak budeme odděleni Já a tvůj národ, ode všech lidí, kteří jsou na povrchu země...“ (Exodus 33:16).. „Který jiný národ na zemi je jako tvůj národ Israel kterého má Bůh za svůj - navždy? (1 Letopisy 17:21-22). „.. vy jste byli bez Krista, odcizení od společenství Israele a cizinci smluv slibů, bez naděje a bez Boha.“ (Efezským 2:12). Po kříži se zrodil nový útvar: Církev, kterou Ježíš slíbil, že postaví (Matouš 16:18). Jako výsledek jsou nyní tři části lidstva: Židé, Národy a Církev. Pavel říká že nemáme být „kamenem úrazu ani Židům, ani Národům ani Boží Církvi.“ (1 Korint. 10:32).. Je zásadní pochopit, že tyto tři rozličné skupiny lidstva existují vedle sebe v nynějším světě, a budou tak pokračovat až do konce Milenia. Musíme udržovat jasný rozdíl mezi nimi, a chápat, že Bůh jedná s každou skupinou jinak. Toto je zásadní postup při vykládání předpovědí. Církev byla vytvořena skrze nabídku „Nové Smlouvy“ vztahu k Bohu jak Židům, tak i Národům. Tato nepřivedla Národy pod Mozaický Zákon (jak někteří mylně učili), osvobodila je od něj, a postavila je pod vyšší zákon, „zákon Krista.“ (Galatským 6:2). Pavel vysvětluje že příslušníci Národů, kteří byli „odloučeni od společenství Israele, bez účasti na smlouvách Božího zaslíbení“ byli „postaveni blízko Bohu, krví Ježíše Krista.“ Bůh „strhnul zeď rozdělení“ (mezi Židy a Národy) a „zrušil ve svém těle Zákon přikázání, obsažený v nařízení, aby udělal v sobě ze dvou (Žida a příslušníka Národů) nového člověka.“ (Křesťana). (Efezským 2:12-15)... Tyto verše (a mnohé jiné) jasně učí, že Křesťanství nenahradilo Israel, ale přišlo do existence jako třetí jednotka, skládající se jak ze Židů, tak i Národů, lišící se od obou. Tak jak Národy existují mimo církev, tak existuje mimo církev i Israel, se všemi Božími sliby a plány, které zůstávají v platnosti. Ve skutečnosti, většina předpovědí „Posledních Dnů“ se týká Israele, jelikož ten bude pokračovat na zemi a bude čelit Antikristovi a době „Jakubova soužení“ (Jeremiáš 30:7). po tom, co Církev byla Kristem vzata ze Země do nebe. Co se Církve týče, Boží plány pro ní jsou unikátní a rozdílné od plánů jak pro Israel, tak i pro Národy.