(přepadne „je“ a ne „nás.“) „ Ale vy, bratří (na rozdíl od „nich“) vy však bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj... Vždyť nás (na rozdíl od „nich“) Bůh neurčil abychom propadli Jeho hněvu, ale abychom obdrželi spásu skrze Ježíše Krista..“ 1 Tesalonským 5:3,4,9; 2 Tesal. 1:7,8...
Mnoho Křesťanů má námitky proti před-tribulační Rapture, jejíž efekty jsme právě popsali. Činí tak proto, že by to prý vyžadovalo, aby se Kristus vrátil na zem dvakrát: jednou pro svou Církev a podruhé zničit Antikrista u Armageddonu k záchraně Israele. „Kde je v Novém Zákonu zmínka o dvou příchodech, nebo dvou fázích druhého příchodu?“ se ptají ti, kteří odmítají ideu „tajné Rapture.“
Samozřejmá reakce na to by byla otázka: “Kde, ve Starém Zákonu se říká, že budou dva příchody Mesiáše?“ Nikde. Žádný z proroků to takto neřekl, ale implikace tam jasně jsou. Jak už jsme viděli, bylo zcela nemožné umístit do jednoho časového rámce to, co hebrejští proroci o Mesiášovi napsali: Že bude zabit, a přesto založí věčné království; že bude Israelem odmítnutý, a že bude navěky vládnout z Davidova trůnu. Musely být dva příchody! Nebyla možnost jak smířit takové kontradikční předpovědi!
Není proto překvapujícím, že předpovědi Nového Zákona, týkající se druhého příchodu vykazují stejný problém, a vyžadují si podobné řešení.. Člověk prostě nemůže natlačit do jedné události a do jednoho časového rámce to, co Nový Zákon píše o Kristovi. Víme na příklad, že se musí vrátit, aby vykonal dva záměry: 1) vytrhnout Církev, aby se s Ním setkala v prostoru, a vzal ji domů k Otci. 2) Přijít na zem viditelně v moci a slávě, a zničit Antikrista, zastavit zkázu Armageddonu, zachránit zbytek Israele a ustavit mileniální království. Tyto dvě skutečnosti jsou tak rozličné, že se nemohou - logicky - vejít do jediné události. Kromě toho, některé Písmo se zmiňuje o těchto velikých příhodách, jako by nebyly částí stejné události. Pavel píše: „Pokud jde o příchod Pána, a našeho odchodu za Ním...“ (2 Tesal. 2:1 - Poznámka: ekumenický překlad to nijak neodděluje - Kralická je lepší, tak je i „Nová Smlouva.“) Zní to jako by „příchod“ a „našeho odchodu za Ním“ byly odděleny. Každopádně Kristův příchod v moci a slávě na zem k potrestání bezbožných, není stejná událost s tou, kde shromažďuje Křesťany někde v prostoru, aby je vzal domů. Jeden příchod je pro Israel, druhý pro Církev. Tyto dvě události nemají spolu nic společného a těžko by se mohly odehrát ve stejném čase. Pavel se o jedné zmiňuje jako „slavné objevení se“ a „požehnané naději“ Titus 2:13.