Namísto strachu ze setkání s Bohem, toužíme být v Jeho přítomnosti až - jednou - jako část Církve, která je Kristovou Nevěstou, uvidíme Ženicha a budeme s Ním spojeni navěky. Být uchvácený v Rapture, a setkat se s Kristem někde v prostoru bez prožití fyzické smrti, je velikou nadějí Křesťana. V tomto srovnání blednou všechny pozemské aspirace. Pavel připomněl Filipským, že „Naše občanství je v nebi, odkud také očekáváme našeho Spasitele, Pána Ježíše Krista.“ (3:20). Titovi napsal: „....očekávat blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista.“ 2:13.. Židům 9:28 píše: „..těm, kteří Ho očekávají se zjeví ne kvůli hříchu, ale ke spáse...“
Člověk neočekává někoho, kdo nemůže ukázat po měsíce, tím méně po roky. Jestliže se Rapture nemůže odehrát dokud se nejdříve neukáže Antikrist, nebo na konci Doby Strastí, jistě by ta zpráva zněla jinak. Není pochyb o tom, že bezprostřední návrat Krista, který je vezme domů k Otci, byl denní nadějí a očekáváním ranných Křesťanů. A tak by tomu mělo být i dnes. Tato slova našeho Pána by nás měla jak povzbuzovat, tak i varovat:
„Buďte připraveni, a vaše lampy ať hoří. Buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána. Šťastní jsou ti služebníci, které pán - až přijde - zastihne bdící. Buďte tedy připraveni, protože Syn člověka přijde v hodinu, kdy se toho nenadějete..“ Lukáš, 12:35-37, 40.
„V hodinu, kdy se toho nenadějete“ Toto by nám mělo napovědět, že čím blíž Jeho návrat bude, tím méně bude lidí, kteří Ho budou očekávat. Je divné, že by tomu tak mělo být, ale to očekávání Krista se stále zmenšuje a dnes je velmi nízké. Také to navrhuje, že podmínky na Zemi budou takové, že až se Kristus vrátí, Křesťané budou tak spokojení a v pohodě, že se jim ani nebude chtít opustit toto místo za něčím lepším. Pavlovo varování, které jsme již několikráte opakovali - stojí za to opakovat ještě jednou: Až budou volat „mír a bezpečnost“ potom přijde to veliké překvapení! Jsou dnes Křesťané, kteří si stěžují na ty, kteří očekávají příchod Krista každým okamžikem, že „jsou tak plní nebe, že nejsou na Zemi k ničemu.“ Ale toto má svou druhou stranu. Ježíš, na příklad byl tak „plný nebe“ jako nikdo v historii, a přesto udělal tolik pozemského dobra! Skutečná hlava „plná nebe“, je někdy zde na zemi, mnohem užitečnější.. Jiní opět tvrdí, že ti, kteří čekají na Rapture, která je vezme domů do nebe, jen tak sedí se složenýma rukama a nic nedělají. Kritici tomu říkají „escapist mentality“ (mentalita útěkářů). Ovšem.