Připravují svět pro jeho vládu, ať už to uznávají, nebo ne. Takové je nebezpečí, které leží před světem v této chvíli, když výhled na mezinárodní mír a jednotu vlastním úsilím člověka, vypadá tak slibně!
Ti kteří tvrdí, že si můžeme udržet ideu Kristova návratu k vládě na této zemi jako symbol nějaké „spirituální pravdy,“ která je přijatelná pro všechna náboženství, popírají samý základ křesťanské víry. Hlavní rozdíl mezi Křesťanstvím a každým jiným náboženstvím světa se nachází v nezbytné osobní roli, kterou Kristus hraje - na rozdíl od Buddhy, Mohameda, Krišny, nebo Konfucia. Kristus nenabídl pouhou náboženskou filosofii podle které se má žít, Kristus nabídl sebe!
Kristus osobně zemřel za naše hříchy na kříži, a On také slibuje, že osobně bude žít v srdcích těch, kteří Ho přijmou jako Spasitele a Pána. Dále slíbil právě tak zřetelně, že přijde osobně na tuto zemi, aby zřídil své království v míru a spravedlnosti. Je právě tak popřením křesťanské víry odmítnout brát vážně Jeho slib vlády na zemi, jako odmítnout Jeho nabídku být osobním Spasitelem od hříchu a jeho trestu. Křesťanství je založené na tvrzeních, která o sobě prohlásil Kristus a na výpovědích očitých svědků, jak jsou zaznamenány v Novém Zákonu a ověřené proroctvími Starého Zákona. Rozdíly, které činí Křesťanství unikátním jsou neslučitelné s každou jinou náboženskou vírou a jakýkoliv pokus o ekumenickou jednotu je popřením biblického Křesťanství! A důsledně s odlišností Křesťanství, Bible také učí, že mír do světa nepřijde skrze vítězství Kristova učení, ale pouze skrze Jeho osobní návrat a Jeho vládu z Jerusaléma. Ve skutečnosti se nedá Jeho učení věřit stranou Něj. To byla ta výzva, kterou Ježíš konfrontoval židovské náboženské vůdce:
„Zkoumáte Písmo a myslíte si, že v něm máte věčný život. A Písmo svědčí o mně. Ale vy nechcete přijít ke mně, aby jste měli život.“ Jan 5:39-40
Jak se někdo může odvážit tvrdit, že svět zcela zralý pro soud, může být zachráněný Křesťany, pracujícími společně v nějaké politicko-sociální akci s příslušníky ostatních náboženstvích, právě tak jako s humanisty i ateisty! Písmo opakovaně učí, že nic než osobní a fyzický návrat Ježíše Krista na tuto zemi, může skončit zlo a bolest. Pavel prohlásil, že „celé stvoření společně sténá a pracuje v bolestech.. jak tak touží po osvobození, které může přijít pouze skrze manifestaci Božích synů.“ Říká velmi jasně co to znamená: že teprve až Křesťané obdrží svá nesmrtelná těla, oslaveni s Kristem a budou vládnout s Ním, potom tato země bude zbavena bolestí.