Právě tak jako Bůh, který pláče nad rebelujícím světem a oddaluje svůj Soud, aby dal lidem více času k obrácení, tito lidé budou mít touhu přinést Pravdu zpět do světa. Každý kdo miluje Boha více než tento svět, a komu znamená Boží ocenění života víc než vrtošivé názory lidí , ten se snadno ubrání klamu, který zaplaví svět. Kdo se Boha bojí a drží se Jeho Slova, nemá strach, co si o něm jiní myslí či říkají. ... Svět musí být nejprve připravený jak nábožensky tak i politicky, aby přivítal Antikrista až se dostane k moci. Jestliže „Křesťanství má být oficiálním náboženství světa, (což logicky musí být, bude-li se Antikrist vydávat za Krista), potom musí být dostatečně tolerantní a širokomyslné, aby mohlo vyhovět a být přijatelné pro všechna náboženství světa. Co se politické situace týče, svět bude muset být sjednocený v pohledu na globální mír a ekologickou záchranu, až se tento muž objeví. Skrze mnohé překvapující událost za posledních 24 měsíců (r.1990 !) se političtí vůdci pojednou nalezli zázračně transportováni do nového světa, kde taková příznivá atmosféra počala převládat. Hodně zásluhy na tom se musí přiznat bývalému sovětskému presidentu Gorbačovi. Jeho neobvyklé pochopení situace spojené s odvahou, otevřelo Východní Evropu k předtím nemyslitelnému styku s venkovním světem, skončilo Studenou Válku, a počalo novou éru vzájemné důvěry a rostoucí spolupráce mezi USA a Sovětským Svazem. Posledních sedmdesát let jsme žili v obavách, že komunistická diktatura se pohne vpřed, aby spolkla svobodný svět. Ale pojednou jsme viděli, jak nový, překvapující obraz vystoupil, a nečekaně nás překvapil. Obraz, který každého stratéga zaskočil: Demokracie pochoduje na Východ! Dokonce i v Sovětském Svazu jsou svobodné volby! Proč tato nová svoboda hraje do rukou budoucího Antikrista se ukáže jak budeme pokračovat....
Pravda, Čína potlačila snahy o podobné reformy. Ale i ona bude muset podlehnout názoru světa, nebo trpět stále větší izolaci od společnosti, která se stále více sjednocuje a neostýchá se o tom mluvit. Svět Islámu také zůstává svázaný se svou vlastní agendou, a je stále náchylný akceptovat volání po Svaté Válce proti zbytku lidstva. Ale i v arabských zemích roste opozice proti autokratickým vládcům, ať už náboženských či světských. Silné volání po demokracii se nedá stále odmítat. Existuje narůstající mezinárodní „podhoubí“ velké síly, které je schopné prosadit demokracii celosvětově - a možná rychleji, než se nyní zdá... Navzdory občasnému vzplanutí nepřátelství a vážných politických problémů, vidina míru na zemi se nezdála být tak realistická jako v současnosti.