Tolerance je Alfou a Omegou nového světového řádu!“
Evangelické Křesťanství je již považováno za nepřítele této nové „svobody svědomí,“ a musí se buď změnit, nebo musí být postaveno mimo zákon - protože učí to, co je považováno za vrchol netolerance: Ježíš Kristus je jediným Spasitelem a buď v Něj věříte, nebo jste navěky ztracení! A přesto církevní vedoucí - jak Protestanti, tak i Katolíci, nastupují nadšeně do vlaku směr „jeden svět“ , který se může držet pohromadě tolerancí všech věr! Už v roce 1970 Lutheránská církev USA adoptovala oficiální postoj prohlášením pod titulem : Světová Obec“ Etický imperativ ve věku vzájemné závislosti...“ Pod titulem: „Směrem ke globálnímu společenskému řádu“ se propaguje zřízení „světových a regionálních institucí“ ke zřízení nového světového řádu.“ Národní Konference Katolických Biskupů právě tak vyjádřila svou podporu pro globalismus posledním Pastýřským Listem:
Vstupujeme do éry nové globální vzájemné závislosti, která vyžaduje globální systém spravování (governance) aby zvládla případné konflikty .. takové rostoucí napětí se nedá vyléčit cestou přístupu jednotlivého národa. Něco takového potřebuje společné úsilí celé světové společnosti....
Když už máme souhlas katolických biskupů, papeže a mnoha protestantských vůdců, proč tedy nesjednotit všechny národy do jednoho globálního bratrství? Proč by měla světovláda být zlem sama o sobě- a proč by jí měl vládnou právě Antikrist? Teď, když už pominula hrozba globálního komunistického ovládnutí světa - zdálo by se, že sjednocení světa by se nestalo násilným prosazením jedné ideologie, ale dobrovolnou asociací národů, které budou tolerantní vůči diferenci druhých.. Zdá se to jako naplnění Danielova proroctví, že oživené Římské Impérium bude železo smíchané s hlínou. A tak „hlína“ demokracií vystupující z komunistických diktatur, vytváří nový mezinárodní socialismus a přidává prvek přesvědčování, který bude hrát důležitou roli v tomto klamu. „Železo“ odcházejících totalit se musí smíchat s „hlínou“ demokracie, aby mohlo být Římské Impérium oživeno. Dobrá, ale jaká je důležitost oživení starodávného Římského Impéria? Proč právě toto impérium a ne jiné? Jakou roli - pakliže vůbec jakou - bude hrát Řím? Odpovědi na tyto otázky nás přivedou přímo k jádru věci. Tam to začíná být napínavé! Je fascinující si uvědomit, že starodávný Řím sloužil více než jedním způsobem které se týkaly prvního příchodu Krista. Na příklad, to byl způsob římské popravy ukřižováním, který zapříčinil, že Ježíš zemřel způsobem, který předpověděl David: „všechny mé kosti jsou vykloubené. (charakteristické při ukřižování), probodali moje ruce a nohy .. dělí se o moje roucho, o můj plášť losují...“ (Žalm 22:14-19). A právě tak, jak v Jeho smrti, tak i v Jeho narození hrál Řím svou roli:
I stalo se, že vyšel od Césara Augusta příkaz, aby se provedlo sčítání lidu. A tak každý šel do svého města, aby byl zapsán. .. A také Josef odešel z Galileje, do města Davidova, které se nazývá Betlém (protože byl z rodu Davidova) aby se nechal zapsat se svou ženou Marií, která byly těhotná. A tak se stalo, jak tam pobývali, Marie porodila svého prvorozeného syna.