Tato schůzka změnila veškerá pravidla internacionální hry!
V roce 1945, jako reakci na námitku že by Vatikán mohl protestovat proti některým rysům sovětské politiky, Stalin řekl ironicky: „Kolik divizí Vatikán má?“ Bylo to zřejmé uznání síly 900 milionů Katolíků po celém světě, co přimělo Gorbačeva aby uzavřel mír se současným papežem. Podle názoru Josefa Sobrana, fejetonista a starší editor „National Review:
Ta skutečná schůzka - ta, která si zaslouží titul „historická,“ - se neuskutečnila na Maltě, ale ve Vatikánu. Tam se setkaly Moskva a Řím... Moskva byla na kolenou... Pan Gorbačev, pokřtěný Křesťan, hovořil o papeži jako o „svatém otci, chválil papeže a jeho vliv na všechny víry.. Lidé jako Jan Pavel II, Lech Walesa a Michael Gorbačev .. jsou zakládajícími otci nového světového řádu... Proč učinil Gorbačev svou cestu která nemá obdoby do Vatikánu, a ne do sídla Světové Rady Církví se sídlem v Ženevě? Ať nám to vysvětlí on sám. Po audienci u papeže, uchopil svou ženu Raisu za ruce - tento ateistický profesor „vědeckého Marxismu“ a řekl jí: Navštívili jsme tu nejvyšší náboženskou autoritu světa!“ „Autorita“ - a moc která s ní jde ruku v ruce - je to čemu Gorbačev rozumí a chce použít.
Na rozdíl od dřívějších Kremelských vládců, Gorbačev už po měsíce jasně naznačoval, jak velikou důležitost náboženství připisuje.. A proč také ne, uvědomíme-li si, že v Sovětském Svazu je přes 70 milionů Křesťanů, plus dalších 74 milionů v jeho východoevropských satelitech.. To se ještě nezmiňujeme o rostoucím počtu Muslimů a Buddhistů. Role, kterou náboženství formuje svět - je zřejmě veliká, a vůdce světového ateismu tento fakt hodlá využít.
Když pozval vůdce Ruské Ortodoxní Církve do Kremlu na velmi publikovanou schůzku, a slíbil větší náboženskou toleranci, požádal o ho podporu ve snaze o vnitřní změny, a odsoudil veškeré minulé náboženské persekuce. Tato neobvyklá schůzka byla na prvním místě televizního programu „Vremja,“ tvořila první stránky Pravdy a i jiných hlavních deníků toho dne.. Gorbačevův postoj vůči náboženství - zejména vůči Křesťanství - byl neuvěřitelný obrat od oficiální politiky Kremlu. Jako vůdce země, jejíž oficiálním náboženstvím je „vědecký ateismus,“ jeho svatou povinností bylo zničit všechny ostatní víry. A přesto ve své knize „Perestrojka,“ Gorbačev směle odhaluje svou sympatii pro náboženství a uznává jeho roli kterou musí hrát v zabezpečení míru a založení nového světového řádu.. Ta skutečnost, že jako dítě byl pokřtěný v Ruské Ortodoxní Církvi, znamená pro Gorbačeva málo, pakliže vůbec něco. Křesťanství je pro něj důležité pouze pro svou funkci jako důležitá přísada pro sjednocení vlastní země, pak Evropy a posléze celého světa..