Clarke, „Finding Grace At the Center.“ )
Skutečně Řím schvaluje míchanici Hinduismu, Buddhismu a Katolicismu? Jak už jsme předeslali, Katolicismus už takovou míchanicí je, jelikož vznikl ze spojení Pohanství s „Křesťanstvím.“ V reakci na vzrůstající počet případů angažovanosti Katolíků v TM, Zen a jiných formách východního mysticismu, kardinál Ratzinger (vatikánský strážce pravověrnosti) vydal 23 stránkový list v polovině prosince 1989 třem tisícům římskokatolickým biskupům, kde vyjadřuje starostlivý zájem. Toto prohlášení (schválené Janem Pavlem II.), nijak východní mysticismus, nebo New Age meditační praxe neodsuzuje, ale ve skutečnosti navrhuje „vzít z nich to užitečné“... Jan Pavel II. sám takový synkretismus (eklekticismus) podporuje. Na univerzitách v Kalkutě a New Delhi při jeho návštěvě Indie v roce 1986 na příklad prohlásil hinduistickému posluchačstvu:
„Indické poselství je zásadně důležité, z důvodu její intuice o spirituální podstatě člověka. Ano, největší indický příspěvek světu je nabídka spirituální vize člověka. A svět udělá dobře, pakliže bude dobrovolně naslouchat této starodávné moudrosti a nalezne v ní i obohacení lidského života.“ (Spiritual Visions of Man, „L´Observatore Romano, Feb. 10, 1986).. Jaká to neuvěřitelná řeč hlavy „jediné pravé církve“ týkající se modloslužebnického, démony uctívajícího náboženství, které přineslo Indii absolutní hrůzu! Dovedete si představit apoštola Pavla v Aténách, jak - namísto odsouzení modloslužebnictví - chválí „starodávnou moudrost“ v uctívání Zea a navrhuje, že řecké Pohanství má cennou „spirituální vizi“ k nabídnutí světu? Ano, to je římský Katolicismus dneška - právě takový, jako za časů Konstantina. A takovým být musí, aby mohl sehrát svou roli posledních dnů, kdy pomůže ustavit nový řád světa, založený na náboženské toleranci, jakou propaguje Gorbačev. Merton napsal, že „Buddhismus a Křesťanství jsou stejné ve využívání běžné každodenní lidské existence jako materiálu pro radikální transformaci vědomí. Učil, že „tato transformace kterou Zen Buddhismus nazývá Veliká Smrt, je totožná s tím, čemu Křesťané říkají „zemřít a znovu s Kristem ožít.“ Že obojí vede ke „smrti „sebe“ a do „nového života který není v nějakém budoucím ráji, ale „v tomto životě nyní.“
Tak tomu není! Nesmiřitelný rozdíl mezi Křesťanstvím a každým jiným náboženstvím je sám Kristus Jeho smrt, pohřbení a opětné vzkříšení na této planetě za naše hříchy! Kristův záměr byl usmířit nás s Bohem tak, abychom nežili pouze „zde a nyní,“ ale navěky s Ním v nebi. Ekumenismus popírá zásadní unikátnost Ježíše Krista! Apoštol Pavel se nesnažil „zemřít sobě“ pomocí nějakých mystických technik, které jsou dnes tak populární mezi Katolíky, Buddhisty, Hinduisty i přívrženci New Age - a i stále více mezi evangelickými Křesťany. Pavlova „smrt sebe“ se uskutečnila vírou v Kristovu smrt za naše hříchy - víra, která nejen že schází, ale je specificky odmítnuta a zavržena v základních článcích Hinduismu, Buddhismu, a i v jiných náboženstvích..