John Milton se narodil 9. prosince 1608 v Londýně. Vzdělával se ve škole sv. Pavla, na Křesťanské fakultě a univerzitě v Cambridgi. Hodlal se stát knězem anglikánské církve, ale rostoucí nespokojenost se stavem anglického duchovenstva, jeho rozhodnutí změnilo. Nejprve se uchýlil na venkov svého otce v Hortonu, kde studoval řecké a latinské klasiky, církevní a politické dějiny. Také se vypravil do Francie a Itálie. R. 1642 se oženil se 17-letou Mary Powellovou. Tam mu zemřela a jeho druhou ženou se stala Kateřina Woodcocková, krátce po porodu dcery, která zemřela po pár měsících, zemřela též. Potřetí se oženil r. 1663 s dřívější zdravotní sestrou Alžbětou Minshullovou. Sám Milton zemřel v ústraní r. 1874, 8. listopadu.
Milton je často označován za největšího básníka po Shakespearovi. Jeho hlavním dílem je Ztracený ráj. Na toto dílo navázal dílem Ráj znovu nalezený. Dalšími básněmi jsou - Úsvit Kristova narození, sonet Na Shakespeara, L´Allegro, II Penseroso, Lycidas, dále pamflety - Dojímavá církevní kázeň v Anglii, atd. a traktáty - Areopagitika (1644), básnické drama Samson Agostines.

Milton v tomto díle zpracoval biblické téma ze Starého zákona - knihy Genesis - počínaje stvořením světa, člověka, porušením božího příkazu Evou, která podlehne vábení a lichocení Satana, skrývající ho se v hadovi. Diví se jeho lidským schopnostem - mluvit a přemýšlet. Had ji prozradí, že tyto schopnosti nabyl pojedením plodů ze Stromu Poznání. Eva zprvu odmítá, posléze se nechává hadem, který ji slibuje, že se povznese na boha, přemluvit. Utrhne a pojí plodu z tohoto stromu. Eva nabídne i Adamovi. Ten vědom si překročení božího přikázání, avšak z nesmírné lásky k Evě, zhřeší a pojí také. Tak poznají vše dobré i zlé. Zarmoucený Bůh oznamuje Adamovi A Evě jejich trest. Adam se marně snaží o odvolání trestu. Následuje odchod z ráje a pověření andělů jeho hlídáním. Ještě před jejich definitivním odchodem, Michael vyjeví Adamovi budoucnost jeho pokolení.

Všechny postavy jsou zde líčeny v tradičním duchu.
Adam
- první člověk, s Bohem jej poutá silná vazba, i když je zvídavý, proti hříchu je silný a odolný

Eva
- Adamova družka, vyňata a utvořena z jeho levého žebra
- stane se nepřímou vinicí ztráty nesmrtelnosti a vyhnání z Ráje
- pro její vrtkavou povahu si ji had vybere
- pojetí Evy je v duchu tradičního pohledu na ženy - jako vrtkavého, pyšného, marnivého tvora - zejména ve středověku jako nádobu hříchu

I přesto, že autor žil na rozhraní renesance a baroka, více se projevil barokní vliv. Renesancí je ovlivněn popis vesmíru, pohyb planet, Adamova zvědavost po vědění. Filozoficko-náboženská témata ukazují na začínající baroko, kdy se pohled člověka opět obrací více k Bohu.
Milton ve svých básních používá blankvers - fornu verše hojně využívaného ve alžbětinském divadle. Dílo je rozděleno do dvanácti knih. Autor cituje i krátké pasáže z Bible. Na druhou stran jsou texty často proloženy jmény antických hrdinů, bohyň nebo bohů. Ukázka
"Já bídný z blahého! tak končí svět
ten nový, slavný, se mnou, slávy té
dřív slávou? Jenž teď kletým z šťastného
jejž zřít vrch štěstí mého bývalo;
i dobře, by zde bídy konec byl :
jí zaslouživ, rád nes´bych výsluhu;
to nestačí však : vše, co piju, sním
neb zplodím kdy, je kletba zmnožená.".

	Tento článok bol vytlačený zo stránky https://referaty.centrum.sk

John Milton: Ztracený ráj