DALIMILOVA KRONIKA
















Životopis:

Nepodařilo se zjistit jméno autora, ale je známa přibližně jeho doba smrti, jedná se pravděpodobně o dobu kolem roku 1314. Jedna věc je však nezpochybnitelná, skladatel byl Čech, velice vlastenecky založen a odsuzoval vše cizí ať šlo o kulturu či mravy. Jelikož jsou fakta o autorovi velice strohá, alespoň se pokusím přiblížit, jak se vyvíjely názory ohledně autora Dalimilovi kroniky. Před třemi stoletími byla kronika označována jako „kronika česká“. Podmět ke jménu Dalimilova dal Václav Hájek, myslel si, že kroniku sepsal jistý Dalimil Meziříčský (kanovník boleslavský). Tuto hypotézu převzal i Bohuslav Balbín. První kdo zpochybnil jméno autora, byl František F. Procházka a Josef Dobrovský. Přikláněli se k názoru, že autor byl panošem na dvoře Viléma z Házmburku, líčil činy našich předků starořímskému tónu. František Palacký pozměnil hypotézu svých předchůdců, a píše: „autor byl zřejmě rytíř a k tomuto závěru jsem dospěl z jeho pohledu na šlechtu a jeho nepřátelského postoje k měšťanům“. Josef Šusta odmítl všechny předešlé hypotézy a přiřkl původ kronikáře do rodu Ronovců , úvaha ho dovedla k názoru o autorově kněžském životě a vlasteneckému cítění. Text kroniky přiměl Zdeňka Kristena k myšlence o autorově silném vlastenectví a pokoře k rodu Přemyslovců a české feuduální společnosti. Další názor zazněl z úst Zdeňka Fiali. Po důkladné studii dospěl k názoru, že autor byl mimořádně vzdělaný šlechtic nebo klerik nižšího postavení, rozhodně však sympatizoval s tehdejší šlechtou. Pokračovatelem Fiali se stal František Kutnar. Názory Fiali i Kutnara byly shodné, až na otázku autorovi kněžské aktivity. Výsledkem třistaletého bádání a zkoumání různých hypotéz je popis skladatele velice neúplný. S určitostí se zřejmě nikdy nezjistí pravé jméno skladatele, ale téměř jistým závěrem je, že skladatel nebyl Dalimil Meziříčský, (v poslední době se objevily skutečnosti , které zpochybňují jeho existenci). Přesto se však používá název „Dalimilova kronika“, je to z tohoto důvodu: jméno je již příliš zaryté a vžité v paměti národa a nebylo by vhodné jej měnit. Literární období a směr:

Dílo vzniklo ve středověku, konkrétně v období Gotiky. Z této boby se nám mnoho písemných památek nedochovalo a pokud, ano tak jsou to převážně kroniky, nebo rytířské písně a chvalozpěvy popřípadě modlitby. Tato díla a legendy předkládají informace o době v níž byly napsány a je na nás, jestli jim budeme věřit či nikoli.