Karel Čapek napísal niekoľko cestopisných próz – Anglické listy, Výlet do Španěl, Cesta na sever, filozofických statí – Pragmatismus, esejí o umení – Marsyas (úvahy, zodpovednosť spisovateľa za zachádzanie s jazykom), Jak se co dělá a knihu o praktických otázkach ľudskej práce – Záhradníkův rok. V pesimistickej zbierke poviedok Boží muka je autor presvedčený, že ľudia nemôžu poznať absolútnu pravdu. Tieto poviedky majú sklon k reflexívnosti a lyrickosti.
Do zbierky Čapkových diel patrí aj trilógia Hordubal (neschopnosť ľudí – príčina smrti Juraja), Povětroň (rekonštrukcia života smrteľne zraneného letca), Obyčejný život (problém ľudského poznania), kde rieši problém dorozumievania sa medzi ľuďmi.
Venoval sa i tvorbe pre deti - Dášenka, čili život štěněte, Devatero pohádek.
Karel Čapek svojou tvorbou reagoval na súčasnú spoločenskú situáciu v Európe, na prejavy fašistickej expanzívnosti, zatiaľ čo v symbolickom duchu sa vyslovoval k svojim stálym témam podstaty ľudskosti a pravdy, zmyslu poznania a sily základných mravných hodnôt. Okrem poviedok, románov, hier a rozprávok pre deti uverejnil množstvo cestopisov, fejtónov a článkov.
2. Štruktúra analyzovaného diela
2.1. Tematický plán
2.1.1. Literárny druh: dráma
2.1.2. Literárny žáner: tragédia
2.1.3. Námet: Hrozbu nemeckého fašizmu zobrazil autor občianskou vojnou v Španielsku. Táto vojna je takisto výzvou na obranu demokracie, vlasti, slobody a pokroku.
2.1.4. Téma: Dopad občianskej vojny v Španielsku na rodinu, ktorej pevnou skalou bola matka s piatimi synmi. Zachytenie pocitov matky, ktorej postupne zomierajú manžel a synovia. Ich najväčšou snahou bolo zomrieť za veľkú vec a stať sa hrdinom.
2.1.5. Idea:Láska matky k svojim synom je taká veľká, že dokáže pretrpieť bolesť z ich straty a obety v boji za veľké myšlienky.
„Jdi! “1.)– gesto, ktorým matka posiela do boja proti násilnej moci, ktorá vraždí deti svojho posledného ostávajúceho syna.
2.1.6. Motívy: statické – opis otcovej izby
„V průčelí otcova podobizna v důstojnické uniformě; dále zavěšené šavle, kordy, bambitky a pušky, čibuky, památky z koloniálních výprav, jako oštěpy a štíty, luky, šípy a jatagany, paroží, lebky antilop a jiné lovecké trofeje. Další stěny zabírají knihovny a vyřezávané skříně, stojan s řadou vyleštěných pušek, orientální textilie, mapy a zvířecí kůže. Vůbec pokoj je přeplněn mužským haraburdím: těžký psací stůl a na něm slovníky, glóbus, dýmky, těžítka ze šrapnelů, džbánky na tabák a podobné krámy; pohovka s tureckými polštáři, odřená křesla a taburety, arabský stolek se šachovnicí, stolek s cestovním gramofonem, na skříních vojenské čepice a přilby, a všude ještě nějaká exotická plastika, černošské masky a co se tak před dvaceti třiceti lety přinášelo z cest a z kolonií jako souvenirs. Všechno je však už na první pohled hodně zvetšelé a nečasové; vypadá to spíš jako rodinné muzeum než jako obývaný pokoj.“ 2.)
dynamické – vypuknutie občianskej vojny v Španielsku a ďalšia situácia v rodine
V Španielsku vypukne občianska vojna medzi prívržencami fašizmu a ľudovou revolučnou masou. Na jednej strane stojí Kornel, na druhej jeho brat Petr. Petr sa dostane do zajatia fašistov, ktorý ho rozstrieľajú. Kornel zahynie v uliciach pri boji proti revolucionárom. Vojna neustále pretrváva a vyžaduje si ďalších bojovníkov a ďalšie obete. Hlas v amplióne žiada všetkých mužov a mladých chlapcov, aby prišli obraňovať svoju vlasť.
„Už ne lidský hlas, ale vlast sama vás volá. Já vlast volám všechny muže. Já matka vlast prosím své syny: braňte mne, braňte mé děti.“3.)
Matka sa bráni proti tejto prosbe.
„Ne, ty nejsi matka! Já jsem matka, já, já, rozumíš! Jaké ty máš právo na mé děti? Kdybys byla matka, nemohla bys je posílat na vojnu! Ukryla bys je jako já, zamkla bys je jako já a křičela bys: nedám, nedám! – Já už nemám koho dát, abys věděla. Nikdo tu není. Jsem tu jen já, stará, bláznivá ženská. Já už jsem dala všechny syny. Nemám už, nemám.“ 4.)
Po tom, ako do boja začnú odchádzať aj mladí chlapci a Toniho spolužiaci, rozhodne sa i samotný Toni, že chce ísť bojovať.
„Nesmíš se zlobit, mami, ale já musím. Víš, to je... prostě nařízení. Všichni muži se musejí hlásit...“5.)
„Prosím tě, maminko, nezlob se na mne; víš, já ti to neumím tak říci, ale nech mluvit jí... vlast, a uvidíš sama, že musím jít jako všichni...“6.)
Matku začnú prehovárať aj ostatní mŕtvi synovia a manžel, aby pustila Toniho bojovať za svoju vlasť. Matka si je však vedomá nebezpečenstva a toho, že prišla už o všetkých svojich synov a jediná radosť v jej terajšom živote je Toni. Preto začne odporovať svojim mŕtvym synom a manželovi.
„Vy by ste chtěli, aby taky padl, že? Přišli ste si pro něho, ne? Tak vy jste všichni proti mně! Všichni jste proti mně!“7.)
„Nechte mne! A jděte mi odtud! Já... já už vás nechci vidět.“8.)
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie