Ken Elton Kesey – Vyhoďme ho z kola ven (One Flew Over the Coocko’s Nest)
Příběh z prostředí psychiatrické léčebny v USA, ve státě Oregon, v době po druhé světové válce. Na oddělení vládne pevnou rukou „Velká sestra“ slečna Ratchedová s plastikovým, neměnícím se úsměvem. Stále poměry naruší až příchod zrzavého Ira Randlea Patricka McMurphyho, rváče a profesaionálního karbaníka, který si odpykával trest na pracovní farmě, nechal se prohlásit za násilníka a ze soudního rozhodnutí je poslán do léčebny.
Vypravěčem příběhu je obrovitý columbijský indián „náčelník“ Broom Bromden, který celé roky dělá, že je hluchý a němý. Jeho jedinou činností je uklízení, celé dny zametá chodby, smýčí místnosti a tak podobně. Na oddělení mu říkají „náčelník Hbitý koště“. A však protože si všichni myslí, že je hluchoněmý, on může nerušeně posloluchat, co si personál povídá a jaké jsou jejich plány a my se můžeme dozvědět, jak to v léčebně chodí.
Svou nepřizpůsobivou živelností, halasnou sociabilitou a jediným, zato důsledně praktikovaným ideálem žít si po svém rozvrací McMurphy podstatně hierarchii a zajetý chod instituce. Hned po svém příjezdu se snaží změnit různé zákazy a nařízení. Vymaní si zřízení speciální místnosti pro karetní hry, kde tvrdě poráží své spolupacienty, založí basketballový tým, uspořádá celodenní rybářský výlet na moře. Pacienti okřívají, celou dlouho dobu se zde nikdo nezasmál a on svým zvonivým smíchem ostatní nakazil. I Bromdenovi se zlepšuje stav jeho mysli, necítí se sám a nebojí se už Velké sestry jako všemocné vládkyně světa. Při jednom z terapeutických sezení se McMurphy dozví, že většina pacientů, nyní jeho kamarádů jsou zde dobrovolně, ikdyž si stále na vedení stěžují a nejsou zde spokojeni. Tvrdí jim, že nejsou takový blázni, jak si myslí, že by klidně mohli odejít a žít si po svém. Oni však nedokáží a možná někteří ani nechtějí žít normální život „venku“, pochopili to třeba na tom rybářském výletě, kdy nedokázali čelit urážkám od lodníkům, byli nesmělí i ke prostitutce, měli strach z cizího prostředí a chtěli jet už zpět.
McMurphy rozvrací poměry na oddělení a nechápe, jak si Velká sestra může udržovat stále ten svůj úsměv a klid. Je to proto, že Velká sestra ví, že s ním nemůže prohrát. McMurphy je zde ze soudního rozhodnutí a jen sestra rozhoduje o tom, kdy bude propuštěn. Když to McMurphy zjistí, na čas úplně zkrotne, nezapojuje se do debat, nepomáhá ostatním, jen mlčí a snaží se být klidný. Jenže to mu dlouho nevydrží, popere se s personálem „černými frajery“, pomáhá mu Bromden a jsou posláni na elektrošoky, což využívá sestra jako trest. Po navrácení mezi ostatní se nic nemění, McMurphy uspořádá noční večírek, podplatí nočního strážného, pozve dvě známé, prostitutky, všichni se opíjí, myslí si, že v noci utečou. To se jim nepodaří, protože v opilosti všichni usnou a jsou ráno přistiženi. Velká sestra zahájí vyšetřování, vyptává se slabších pacientů, jeden pacient Billy Bibbit, který byl v noci s prostitutkou, to napětí nevydrží a podřezává si žíly.
McMurphy napadá Velkou sestru, je přeložen na jiné oddělení. Všechno se vrací do normálu, Velká sestra už zase vládne pevnou rukou. Po krátké době se McMurphy na oddělení vrací, už to však není on, musel podstoupit lobotomii, operaci mozku, což ho naprosto zničí.
V noci Bromden McMurphyho udusí, protože nechce, aby Velká sestra pokračovala proti bezmocnému McMurphymu. Bromden pochopí, že proti něčemu takovému se nedá bojovat a vyhrát.
Bromden utíká z léčebny a vrací se do míst, kde vyrůstal.
