Čtete dejiny! Čtete lidské knihy! Musíte panovat a vraždit, chcete-li být lidmi!
Alquist: Ach, Domine, nic není človeku cizejšího než jeho obraz.
Robot: Vyhyneme, nedáš-li nám rozmnožiti se.
Robot Damon (to je ten vrchný) rozkáže, že Alquist má robiť pokusy na robotoch, a tak Alquist dá príkaz, aby zobrali práve Damona a vyzliekli a poližili ho na stôl. Damon nenamietal, lebo je robot a nepociťuje strach zo smrti. Ale Alquist nemá odvahu a pokus odvolá. Neskôr spozoruje robotov Primusa a Helenu. Chvíľu ich pozoruje a zistí, že sa správajú ako ľudia a cítia k sebe lásku, pre ktorú by boli schopní zomrieť.
Požehnaný dni! Svátku dne šestého! Nyní propustíš, Pane, služebníka svého – svého nejzbytečnejšího sluhu Alquista. Rossume, Fabry, Galle, velicí vynálezci, co jste vynalezli velkého proti té dívce, proti tomu chlapci, proti tomu prvnímu páru, který vynašel lásku, pláč, úsmev milování, lásku muže a ženy? Prírodo, prírodo, život nezahyne! Kamarádi, Heleno, život nezahyne! Zase se začne z lásky, začne sa nahý a maličký, ujme se v pustine a nebude mu k ničemu, co jsme delali a budovali, k ničemu mesta a továrny, k ničemu naše umení k ničemu naše myšlenky, a prece nezahyne! Jen my jsme zahynuli. Rozvalí se domy a stroje, rozpadnou se systémy a jména velikých opadají jako listí, jen ty, lásko, vykveteš na rumišti a sveríš vetrum semínko života. Nyní propustíš, Pane, služebníka svého v pokoji, neboť uzrely oči mé – uzrely – spasení tvé skrze lásku, a život nezahyne!.