Figurky: V rozmarném tónu líčené „slasti“ studenta Krumlovského, který hledá klid – v činžovním domě. U záletné bytné, veselého malíře a škodolibého pisatele anonymů…

Přivedla žebráka na mizinu:
Pan Vojtíšek byl žebrák. Na Malé straně ho měl každý rád. Jakmile ho hospodyně uslyšela, hned mu nesla trojníček. Nežebral jen v neděli. Jednoho červnového dne, šel zrovna z kostela sv. Mikuláše, usedl u sochy sv. trojice. Hned za ním se od kostela zvedla baba „milionová“ (také žebračka). Začala dělat panu Vojtíškovi návrhy na společný život a lákala od něj jména dobrých lidí, co mu vždy něco dají. Pan Vojtíšek se však zvedl a odešel. Po Malé straně se o něm začaly nést zvěsti, že má na Františku dva domy a také dvě dcery. Nyní už skoro nikdo panu Vojtíškovi nic nedal, dokonce mu i nadávali. Usadil se na Křížovnickém plácku. Jednoho mrazivého rána, když jsem šel pro mléko jsem se doslechl, že pana Vojtíška našli načisto zmrzlého, ba ani košili prý neměl.


Jan Neruda - tvůrce moderní balady

Když Neruda vydal svoji sbírku Balady a romance bylo mu již padesát let. Od konce sedmdesátých let trpěl básník různými chorobami, kvůli kterým musel změnit celý svůj životní rytmus. Na delší procházky nemohl ani pomyslet a kromě kratších pobytů na Šumavě zůstával jen v Praze. K tomuto neuspokojivému zdravotnímu stavu, jenž s různými komplikacemi trval až do jeho smrti, se připojila také prohlubující se samota. Někteří přátelé byli již mrtvi, jiní ve svém přátelství ochládali. Přes to, že se kvůli nemocem musel vzdát mnohých svých koníčků a že se cítil stále osamělý, nepropadal skepsi.

Balada
Název balada je užíván pro kratší chmurnou, ponurou hudební nebo slovesnou skladbu.

Balady a romance
Po vítězství u soudobého českého čtenářského publika, které získal svými Písněmi kosmickými, publikoval Neruda verše jen časopisecky, ale na počátku roku 1883 se přihlásil novou sbírkou básní s titulem Balady a romance. Tato sbírka o 18 básních byla inspirována Erbenovým souborem Prostonárodních českých písní a říkadel (1864). Jan Neruda pod vlivem Jungmannovy Slovesnosti neodlišoval ostře baladu od romance. Diferenciace obou žánrů se vytvářela postupně, přičemž se uplatňovalo i působení překládaných baladických ukázek, hlavně severských. Proto se ze zpětného pohledu zdá, že Neruda "schválně" porušoval žánrovou normu, zaměňoval baladu a romanci, ve skutečnosti však využil faktu, že se ještě neustálila definice obou útvarů.