Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Jan Neruda Povídky Malostranské
Dátum pridania: | 13.12.2001 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | robo13 | ||
Jazyk: | Počet slov: | 4 114 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 14.6 |
Priemerná známka: | 2.94 | Rýchle čítanie: | 24m 20s |
Pomalé čítanie: | 36m 30s |
Nebyla to ale žádná literární revoluce, ani se neprojevil jako rebel v literatuře, aby zpřeházel ustalující se třídění, ale přiklonil se k obrozeneckému pojetí a k milovanému učiteli Josefu Jungmannovi, od jehož narození uplynulo v roce 1883 právě 130 let. Klíčem k rozlišení Nerudových balad a romancí by snad mohl být komentář K. Poláka: "Balada Nerudova má tendenci zdůrazňovat živel náboženský, nadpřirozený, vesmírný, přírodní a obecně lidský - romance zdůrazňuje živel český a osvětově národní, časově politický a sociální, lidsky vyhraněný."
Balady a romance vznikaly podle motta:
"Volím slovo prosté,
chci tu báji vypravovat,
z úst jak lidu roste."
To poukazuje na lidový charakter básní a celá sbírka je další oslavou českého lidu.
Neruda vnesl do sbírky lehký fejetonní tón a narážky, například na vdavkychtivost (Balada májová) nebo na sklon žen k nevěře (Balada rajská). Skutečně baladicky vyzněly pouze Balada stará - stará, Balada pašijová a Balada dětská(která byla mimochodem inspirována smrtí Heydukovy dcerky). Úvodní Balada pašijová a závěrečná Balada o svatbě v Kanaán se soustřeďují na vztah matky a syna - u Erbena to byl vztah matky a dcery. Neruda zlidšťoval a zčešťoval biblické motivy tím, že je zbavoval vznešeného charakteru a zasazoval do prostředí českého venkova. Ukázka: Balada tříkrálová 238.
Villonská (Francouzská) balada
je lyrická báseň skládající se ze čtyř slok, z nichž první tři mívají sedm až dvanáct veršů, poslední - poslání čtyři až pět. Verš, kterým je uzavřeno poslání, se jako refrén opakuje v závěru každé sloky. Balada je obtížná tím, že užívá pouze dva či tři rýmy. Vznikla v románských literaturách 13. - 15. století ze středověké francouzské písně.
Srovnání tvorby Jana Nerudy a Vítězslava Hálka
Jan Neruda začínal jako literární a divadelní referent v Tagebote aus Böhmen. Založil a redigoval literární časopisy a to zprvu Obrazy života a rodinnou Kroniku, jimiž chtěl posilovat realistický a pokrokový směr české literární tvorby. V roce 1865 založil s Vítězslavem Hálek Květy, ale v redakci setrval jen rok. Rovněž s Vítězslavem Hálkem založil v roce 1873 Lumír, ale později je postoupil mladším literátům.Stal se téměř současně vynikajícím divadelním a literárním kritikem, stoupencem realismu a pokroku. Měl pochopení a jemný smysl pro osobité rysy každého umělce i pro kulturně politické rysy národa. Při svých recenzích nepostupoval tvrdě a bezohledně, čímž se lišil od kritiky havlíčkovské. Dokládají to i takzvané "podobizny", které otiskoval v Humoristických listech. Vyslovoval se v nich uznale o mladých spisovatelích.
Podobné referáty
Ján Neruda Povídky malostranské | SOŠ | 2.9593 | 388 slov | |
Jan Neruda Povídky malostránske | SOŠ | 2.9685 | 610 slov |